Pokud pominu silně expresivní označení Blažka za „zabijáka“ hned v první větě, tak mě samozřejmě nejvíce zajímá konstrukt autorky textu, týkající se údajně záliby sedmapadesátiletého důchodce v hraní „ legendární střílečka Counter-Strike (česky Protiúder), kde se hráč mimo jiné snaží vyhodit do povětří budovy v areálu a všechny protivníky zabít,“ jak v článku uvedeno.
Tímto konstatováním, které je samo o sobě zcela mimo kontext tragédie a je silně zavádějící, si autorka textu jen připravuje půdu pro suché konstatování, že na „... videohrách si svůj masakr nacvičoval například norský masový vrah Anders Behring Breivik a pravděpodobně i střelec z amerického Newtownu Adam Lanza. Je tedy možné, že i Blažek našel inspiraci k hrůznému činu, který podle sousedů zcela jistě spáchal, právě zde.“
Přestože jsem obě zmíněné kauzy sledoval podrobně, nepamatuju se, že by jakákoli instituce došla k závěru, že za činy Breivka či Lanzy byly jako hlavní příčiny určeny hry, potažmo nikdo nedošel k závěru, že si oba zmínění své činy na hrách trénovali. Hry hráli, stejně jako Antonín Blažek, ale stejně tak asi občas viděli nějaký film nebo četli knihu. Hry jsou ale v této chvíli mnohem mladší a zajímavější obětní beránek, ale k tomu až za chvíli. Vrátím se ještě k článku na Novinky.cz
Přestože článek není pouze o tom, že Antonín Blažek hrál Counter-Strike a chlubil se na webu tím, že je jeden z nejstarších hráčů, titulek vzbuzuje dojem, že hry byly dle autorky hlavním inspiračním zdrojem pro čin, který později spáchal. Když se přidržím pouze informací (no spíš spekulací) z článku, tak Antonín Blažek byl zkrátka problémová osoba, která dlouhodobě měla prokázané konflikty se spoluobčany i se zákonem.
Když to zjednoduším, zdá se, že to byl podivín, od něhož se dalo čekat mnohé. Nechci tu však vytvářet záběry, od toho jsou jiné instituce. Přijde mi však krajně demagogické vyseknout ze života Antonína Blažka jednu činnost a nepřímo ji označit za hlavní důvod toho, co spáchal. A přesně toho se na Novinkách dopustili. Navíc se přidrželi klasického klišé – když nevíš co, tak tam hoď násilné hry, to vždycky zabere, protože naši čtenáři to zas tak neznají a snadno se tím vyvolá hrůzná představa o videohrách, kde se dá natrénovat atentát a masová vražda, což je hrozné, protože to určitě hrají ty naše děti!
V kontextu dnešního výplodu na Novinkách mě přitom zaujal článek na The Raw Story, který upozorňuje na vyjádření Mary Ellen O’Toole z panelové diskuse na CBS. O’Toole jako bývala zaměstnankyně FBI, odpovědná za sestavování profilů zločinců a odhadování možných nebezpečí, řekla: „Z mé vlastní zkušenosti to nejsou hry, co způsobuje násilí. Je to jeden z aspektů při určování míry rizika, že dojde k násilnému jednání. Vidíme je však (hry) spíše jako prostředek pro ukojení myšlenek či vášní, které už existují.“ O’Toole se tedy snaží říci, že dle praxe v FBI nebývají hry tím, co násilí provokuje či způsobuje, ale jsou pro násilníky přirozeným způsobem, jak ukojit to, co v nich už je bez ohledu na hry.
Svým názorem to podepírá i profesor psychologie Christopher Ferguson Texas A&M International University, podle něhož je třeba debatu o vlivu her na mládež postavit do určitého historického kontextu. „Když se objeví nové médium, tak si obvykle musí projít obdobím, které nazýváme morální panika, během něhož je dané médium obviňováno z celé řady sociálních neduhů. Zřejmě nejlepším příklad něčeho podobného jsou 50. léta, kdy Kongres a psychiatrové tvrdili, že komiksy jsou odpovědné nejenom za kriminalitu mladistvých, ale i za homosexualitu.“
Podle Fergusona se právě nacházíme v módu, kdy se panikaří kvůli hrám, důsledek je vydáván za příčinu a k předem stanovenému závěru se shromažďují velmi selektivním způsobem data, aby ho podpořila, ne naopak.
Samozřejmě, že názory O’Toole i profesora Fergusona jsou jen dva z mnoha v rámci všeobecné diskuse, do níž se v USA zapojuje i úřad prezidenta Obamy, potažmo on sám osobně. Pořád jde ale o názory konstruktivní, ne o demagogická zvolání a dovozování na základě šeptandy, jak to předvádí článek na Novinky.cz, potažmo v Právu a nejenom tam. Diskuse je potřebná, ale podobné přešlapy do ní opravdu nepatří a za sebe jenom doufám, že to Novinky dostanou od čtenářů pěkně sežrat.
