Vzestup a pád
Skoro o všech novinkách se dá říct, že se jimi vývojáři snaží narušit lineární průběh kampaně. Znáte to, jeden národ zezačátku urve vedení, dobude pár největších konkurentů a pak už jen mírně znuděně čeká na vítězství. No, jak naznačuje název, takový scénář by měl do budoucna být o dost méně pravděpodobný. Za každý vzestup totiž nutně zaplatíte také pádem.
Nejlépe je to vyjádřeno novým systémem zlatých a temných věků. První jmenované už ve hře sice byly, ale teď je to celé složitější. Na konci každé éry, a ty se budou počítat také jinak než dřív, se určí, jestli nastane dobré nebo špatné období – zda bude následující věk zlatý nebo temný. Závisí to na tom, jak se vám dařilo, zda jste splnili nějaké úkoly atd.
zdroj: Vlastní
Z popela oheň znovu vzplane
Když dostanete zlatý věk, výborně! Užívejte si slušných bonusů. Ale příště bude těžší ho dosáhnout. Když si naopak projdete temnou krizí, je poté mnohem snazší vrátit se zpátky na zlatý vrchol, a to není všechno. Jedině po temném věku lze dosáhnout takzvaného hrdinského věku, což je v podstatě ztrojnásobený zlatý věk, z nějž získáte masivní bonusy do všeho, co vás napadne.
Pokud to bude fungovat, jak má, jednotlivé hry by měly být trochu méně předvídatelné, a navíc o něco „realističtější“. Každá civilizace přece musí okusit období útlumu! Temné věky budou pořádně drsné v tom, že se od nich výrazně odvíjí nová mechanika – loajalita vašich měst. Každé sídlo má své vlastní počítadlo věrnosti panovníkovi, a když obyvatele příliš naštvete, můžou se osamostatnit, nebo se dokonce přidat k vašemu sokovi.
Jistě, pane guvernére
Naprosto stejně ovšem můžete krást cizí města vy, pokud jsou vaši obyvatelé šťastní. Města s vysokou loajalitou totiž tenhle efekt šíří všude kolem sebe, takže nespokojenci procházející temným věkem si můžou říct, že se radši uchytí u přešťastných sousedů. Zlatý věk tedy zvyšuje věrnost i u vašich subjektů, a stejný efekt mají noví guvernéři.
To už není prosté označení pro umělou inteligenci spravující jedno z vašich měst, ale skutečné postavy s vlastními bonusy a speciálními schopnostmi. Když je strčíte do města, jeho obyvatelé budou jednak šťastnější, jednak dostanou například bonus k obraně nebo ke stavbě konkrétního typu budov – to už záleží na daném guvernérovi, kterých bude ve hře dohromady sedm typů.
To všechno znamená, že k vojenskému zásahu a kulturnímu převzetí přibyla další velice reálná možnost, jak zabírat další území – ale také jak o něj přicházet. To, co dříve bývalo statickou hranicí mezi dvěma relativně přátelskými říšemi, se nyní může kroutit jako had podle toho, na které straně se zrovna žije líp. A to zní jako velmi užitečný přídavek, i z toho důvodu, že by mohl trochu limitovat silnější hráče, kterým se impérium v temném věku zhroutí pod rukama.
zdroj: Archiv
Alarm! Alarm!
K tomu slouží ještě jedna nová mechanika – stavy nouze. Ty nastanou, když některá civilizace v nějaké oblasti až příliš zesílí, třeba když se jí podaří konvertovat cizí svaté město na své náboženství nebo když použije první nukleární zbraň. V tu chvíli se vybraným hráčům zobrazí možnost nouzového zásahu – spojené akce proti lídrovi. Hráči se můžou nebo nemusí přidat, ale když uspějí a splní daný úkol, čekají je pěkné bonusy. Když zásah selže, bonus obdrží naopak jeho cíl.
Podle vývojářů jde o způsob, jak trochu okořenit situaci, v níž je jeden hráč jasně napřed. Na jednu stranu mu nechcete napařit umělé postihy čistě kvůli tomu, že se mu daří a že hraje dobře. Na stranu druhou je nutné dát ostatním hráčům alespoň nějakou možnost, jak si s ním vyřídit účty. Na stavech nouze je dobré, že do víru událostí zatáhnou i izolacionistické mocnosti, co si sedí někde na svém kontinentu, o nic se nezajímají a na klasickou alianci by nikdy nepřistoupily.
Kulturní kamarádi
Když už jsme u aliancí, ty se také dočkají jistých novinek. Nově bude existovat pět různých typů: náboženská, vojenská, kulturní, ekonomická a výzkumná. Každou z nich můžete mít uzavřenu jen jednou, ale zato poskytují silné bonusy v dané oblasti. Spojenectví by tak neměla být uzavírána čistě proto, aby na sebe dva národy neútočily, ale i kvůli jasně určeným, užitečným benefitům.
Třešničkou na dortu jsou pak historické momenty, které si dávají za úkol přidat trochu narativní složky do celého toho sandboxového dobývání světa. Jde o malé achievementy, které dostanete třeba za cestu kolem světa nebo něco tak prostého, jako založení vlastního náboženství. Plynou z nich i bonusy, které se násobí, pokud jste daného milníku dosáhli jako první. A všechny momenty se vám pak zobrazí na nové časové ose, kterou si můžete kdykoli během hry rozkliknout a podívat se, jak se vám prozatím dařilo a čeho jste dosáhli ve všech možných disciplínách.
zdroj: Archiv
Chceme božského Káju
Novinek je opravdu hodně, a Firaxis si jich spoustu ještě schovávají – například to, které civilizace update přinese. Jak národy, tak jejich lídři jsou prý vybíráni velice pečlivě. Studio se snaží najít málo reprezentované regiony a éry, přihlíží k tomu, zda jde o milovanou frakci z minulých dílů, snaží se začlenit ženské vůdkyně a také takové typy lídrů, jejichž činy se hodí pro některou z mechanik, které tvůrci chtějí dostat do hry. Tak uvidíme, jestli jim někdy k něčemu bude dobrý třeba takový Karel IV. a jeho tendence stavět pěkné, užitečné budovy a instituce.
