Playnite: Jak funguje spojená herní knihovna od českého tvůrce
zdroj: tisková zpráva

Playnite: Jak funguje spojená herní knihovna od českého tvůrce

1. 8. 2019 17:30 | Téma | autor: Ondřej Švára |

Digitální trh s hrami se nebývale rozdrobil. Takřka platí, že co hra, to herní klient. A co klient, to malý izolovaný seznam zakoupených her, o kterých ztrácíme přehled. Naštěstí již vznikají služby, které mají v našich herních sbírkách znovu udělat pořádek. Například Playnite od českého programátora Josefa Němce. Zajímavou aplikaci jsme vyzkoušeli za vás.

Playnite jistě není dokonalé řešení. Nenahradí ve vašem počítači všechny herní klienty, abyste mohli zapomenout tu zpropadenou hromadu přihlašovacích hesel. Umí však vyhledat a sjednotit všechny zakoupené hry do společné knihovny, přehledně je roztřídit a jednoduše spouštět. Přináší tak pohodlí, o které jsme přišli, když si všichni důležití herní producenti založili své vlastní prodejní portály.

Cesta k chaosu

Zatímco svět směřuje ke spolupráci a slučování, v herním byznysu je tomu naopak. Rozdrobená digitální distribuce připomíná způsob nakupování, kdy pro každou věc z lístku běžíme do jiného obchodu. Bohužel tento trend ještě zdaleka není za zenitem a stále přibývají nové herní aplikace a knihovny, kterým musíme dělat v počítačích místo.

Po založení Epic Store je nabíledni, že své vlastní izolované platformy chtějí provozovat nejen největší vydavatelské domy, ale i menší společnosti. Jak dlouho máme tenhle holubník trpět? Vždyť to možná také znáte: Chcete se pochlubit herní sbírkou, ale nevzpomenete si ani, kde své hry hledat, ani na vstupní údaje do služby, která je spouští. S Playnite je ale chaosu v herní kolekci konec.

Playnite zdroj: tisková zpráva

Pořádek musí být

Nová služba umí sjednotit knihovny ze všech herních klientů nainstalovaných v počítači a vytvořit z nich společný katalog v úhledné úpravě. Reprezentativní vzhled sbírce zajistí automatické propojení s databází IGDB.com, která jednotlivým hrám dodá emblémy, obaly, fotografie a popisky.

Příjemná grafika učiní z vaší kompletní sbírky digitální šperk a díky propojení s externím informačním systémem se z ní stane i zajímavá studnice poznání. Přitažlivá je ale nová služba také díky tomu, že je v ní pořádek udržován automaticky. Při každém novém spuštění zkontroluje změny na jednotlivých účtech, a tak je vaše sbírka vždy kompletní a aktuální, aniž byste proto museli něco udělat.

 Vzpomínky ožívají

Playnite umí uspořádat nejen digitální zboží. Podporuje také seznamy her z pevných disků a multimédií. Máte-li proto nějakou hru na starším CD-ROM, třeba z herního časopisu, služba je schopná tuto hru zaregistrovat a vytvořit pro ni zkratku ke snadné instalaci nebo spuštění, jako byste si ji právě zakoupili. Vlastně tak díky Playnite ožívají i vaše herní vzpomínky.

Služba dokonce umožňuje pracovat s tou nejstarší klasikou a s emulátory. Tato funkce je nicméně zatím spíše teoretická, neboť importovat a spouštět emulované hry je složitější a méně spolehlivý proces. Problémy nastávají zejména u velmi starých her bez standardních instalátorů, které startují spouštěcím souborem. Pak Playnite občas spustí místo hry emulátor, například DOSbox, nebo hru nepošle na obrazovku vůbec.

Playnite zdroj: tisková zpráva

Nikdo není dokonalý

Hlavním přínosem Playnite je každopádně katalogizace digitálního obsahu. Podporovány jsou zatím nejdůležitější knihovny GOG, Steam, Uplay, Battle.net, Origin, Bethesda a Epic. Systém s nimi pracuje víceméně bezchybně, v některých případech je ale nutno nastavit správné vstupní podmínky přímo v konkrétním klientu. Aby se například správně synchronizoval účet na Steamu, je nutné v uživatelském profilu povolit veřejné nahlížení do herního seznamu.

Poněkud zamrzí rozdíly v rozsahu toho, co je Playnite schopná z jednotlivých platforem importovat. U Bethesdy a Uplay jsou to pouze instalované hry, nikoliv všechny zakoupené. Tento problém lze nicméně obejít fingovanou instalací, kterou naoko zahájíte a pak klienta vypnete. To Playnite stačí, aby hru do sbírky natrvalo zaregistrovala, a vy ušetříte spoustu místa na disku. Čím více her ale na těchto klientech máte, tím je zápis samozřejmě pracnější.

Playnite také podporuje registraci více účtů v rámci stejné služby. I tato funkce je ale z licenčních a technických důvodů tak trochu na půli cesty. Budete ji zkoušet způsobem pokus omyl a bohužel platí, že pokud spouštíte hru z účtu, který není zrovna aktivní, budete se muset ručně přehlásit. Popravdě, nenašel jsem možnost, jak zaregistrovat všechny účty z jedné platformy tak, aby se mezi sebou automaticky přepínaly. Koneckonců, nejde to ani na platformě samotné.

Playnite zdroj: tisková zpráva

Most ke hrám

Playnite funguje jako přehledná herní sbírka a externí spouštěč, nikoliv jako komplexní super-klient, který by nahradil všechny ostatní. To s ohledem na licenční politiku ani není možné, takovou funkci nenabízí ani konkurenční řešení od polského GOGu. Při nákupu, instalaci a hraní her se tedy neobejdete bez jednotlivých herních klientů či multimediálních disků, na které služba vždy odkazuje.

Nepočítejte ani s podporou achievementů, žebříčků a dalších komunitních cinkrlat. Zrovna tak vám služba určitě nebude hlídat slevové akce. Na vše podstatné je odkazováno do konkrétních herních klientů, kde si příslušné údaje musíte sami vyhledat. Přímé linky vedou víceméně jen do diskusních fór a novinek, i když také ne vždycky. Záleží na konkrétní platformě.

Pro úplnost dodejme, že v profilu každé hry je zabudováno počítadlo odehraných hodin, a našlo se místo i pro plugin seznamu přátel ze Steamu.

Je pravda, že v komunitní podpoře je GOG přece jen o krůček dál, vždyť je to sám o sobě digitální obchod. Na druhou stranu, ne všichni po sociálním podhoubí tolik prahnou, aby právě toto muselo být vnímáno jako zásadní nedostatek.

Playnite zdroj: tisková zpráva

Digitální katalog her

Jestliže od Playnite nečekáte víc než přehledný seznam zakoupených her, nezklame vás. Možnosti, jak sbírku třídit a zobrazovat, jsou příjemně široké. Aplikace nabízí ovládání gamepadem i fullscreen mód pro televizor. Samozřejmostí je také možnost spravovat jednotlivé profily her a otevírat jejich instalační adresáře nebo editovat veškeré informace.

V profilech jednotlivých her nechybí ani spousta dalších externích odkazů, vedoucích obvykle na oficiální stránky produktu, na sociální sítě či na Wikipedii nebo nějakou jinou databázi. Pochopitelně čím novější hra, tím více digitálních stop. V zásadě ale vždy záleží na podpoře konkrétního distributora nebo komunity. I na takovou vykopávku, jakou je Caesar II z roku 1995, funguje v Playnite alespoň odkaz do Wikipedie.

Díky za ni

Na Playnite je stále co vylepšovat, ale ve svém jádru funguje víc než dobře a především: Každá iniciativa, která se rozhodne řešit zmatek v digitálním obsahu, je vítána. Kéž by v budoucnu něco podobného potkalo také digitální televizi.

Playnite sice není náhradou za veškeré účty a platformy, které dnes v počítači máte, díky ní vás ale může jejich vzrůstající počet přestat trápit. To je současně vzkaz všem vydavatelům her, kteří by podobným projektům neměli bránit. A to ve svém vlastním zájmu. Někdo ten binec po nich uklidit musí.

Nejnovější články