zdroj: tisková zpráva

Na to se nedá než přikývnout, protože v dobrodružstvích modrého ježka se zálibou v rychlém běhu má asi většina z nás zmatek. Sega skutečně chrlila různé hry se Sonicem a tento rok vše korunuje.

Do konce roku totiž mají vyjít ještě čtyři hry pod značkou Sonic, byť na různé platformy. Není divu, že se Pritchard bojí přesycení trhu a ztráty významu obchodní značky: Podívejte se ve srovnání s námi na Nintendo. Jejich distribuce Maria na trh je mnohem strategičtější, my jsme, při pohledu na období mezi lety 2006-2008, uvedli na trh až příliš mnoho Soniců s příliš malými pauzami“. Pritchard je navíc překvapivě kritický i ke kvalitě her se značkou Sonic.

„Když se podíváte na naši produkci za posledních šest let, uvidíte velké rozdíly. Ano, Sonic se vyplatí i když dostane na Metacritics hodnocení kolem šedesáti, ale skutečně tohle chceme? Je tohle přístup, který bychom jako distributoři i vývojáři měli mít? Myslím, že bychom měli začít hráčům přinášet mnohem kvalitnější herní zážitek“. K Pritchardově cti slouží, že nepoznamenal něco o Sonicovi, který je plánovaný na příští rok jako o onom „vylepšeném“.

Každopádně ale svými slovy udeřil hřebík na hlavičku. Herní průmysl se skutečně propadá do spirály vytěžování úspěšných značek, které přestávají být zárukou kvality. Zčásti za tu nadprodukci titulů jednoho jména může hned několik platforem, pro něž je třeba dělat extra hry – zvláště Wii a DS představují prostor, který je třeba pokrýt a konverze není vždy v zájmu či schopnostech vývojářů.

Kolik zaručených sérií se ale ztratilo v podobné nadprodukci? Kvantita v tomto případě vítězí nad kvalitou a nejde jen o případ Sonica. Když už se objeví nová, úspěšná značka, velmi rychle se začnou množit pokračování či spin-offy, které často nemají ani stejné tvůrce, což se projevuje na výsledném zážitku. Neměl by tedy herní trh trochu zpomalit?