Ačkoliv takřka v polovině případů (46 procent) koupili rodiče konzoli dětem, neznamená to, že tu není i pro rodiče. Naopak, je zde nezanedbatelná skupina (26 procent), v níž naopak na konzoli hrají výhradně dospělí. Rodin, kde ke konzoli usedají jen děti, je překvapivě pouhých 10 procent. Z toho se dá vyčíst, že ve většině rodin slouží konzole k zábavě celé rodině, respektive, že si na ní zahraje jak potomek, tak i rodič, ať už spolu a nebo každý ke „svůj“ titul.

Zajímavé ale je, že ačkoliv hovoříme o nárůstu za poslední dva roky, netýká se pořizování nových konzolí jen next-gen zařízení, tedy PlayStation 4 a Xbox One. Většina oslovených (60 procent) prý za konzoli utratila méně, než šest tisíc korun, což poukazuje na pořizování zařízení zlevněné minulé generace. Nicméně nezanedbatelná část (37,5 procent) dotazovaných za poslední dva roky do konzolí investovala 6 – 13 tisíc korun, což poukazuje i na zájem o next-gen zařízení.

Většina (52 procent) do vybavení a her za dva roky investovala méně, než 2000 korun, což poukazuje na kupování bazarovek, zlevněných titulů na minulou generaci a nebo nákupy jedné, maximálně dvou značek za rok. Dalších 39 procent ale už má připraveno v peněžence na hry a příslušenství až 4000 korun. A prakticky každý desátý hráč se nebojí do svého koníčku investovat nad 4 tisíce.

zdroj: tisková zpráva

Že konzole často slouží jako odreagování pracujícímu dospělému a nebo někomu, kdo má širší záběr z hlediska koníčků, naznačuje statistika délky hraní. Celých 80 procent dotazovaných stráví s hraním na konzoli týdně méně než 12 hodin. 17 procent zde stráví až dvojnásobek času a jen tři procenta tedy s hraním stráví víc, než den čistého času. Pro většinu (61 procent) také představuje hraní na konzoli vedlejší volnočasovou aktivitu. Pouze 8 procent respondentů odpověděla, že hraní je jejich hlavním koníčkem, zbytek do her investuje asi polovinu svého volného času.

Co se týče rodinného soužití, 41 procent dotazovaných uvádí, že partnerovi je jedno, zda hraje. Nicméně celých 20 procent respondentů zase uvádí, že naopak musí čas strávený hraním partnerovi vynahradit. Skoro 10 procent navíc odpovědělo, že často hraje, jen když není partner doma a 5 procent doma slyší, že se raději věnuje hrám, než svému protějšku. 15 procent ale zase uvádí, že partner vyžaduje také svou porci hraní. Na otázku, co jim hraní dává, polovina (48 procent) uvádí, že jde prostě o zábavu. Hned 40 procent si ale pochvaluje, že jim hraní zlepšuje koncentraci a paměť a 21 procent si pak na hraní cení zlepšení jazykových dovedností.

zdroj: tisková zpráva

Co se týče žánrů, nejčastěji v knihovničce najdete sportovní hry, které má 65 procent dotázaných. Druhé jsou velmi překvapivě strategie s 50 procenty, což se dá vysvětlit jedině popularitou třeba tower defense her a šířkou žánru, kam se vejde hodně podžánrů. Protože, jak víme, klasické strategie, jak je známe na PC, nejsou na konzolích zrovna časté. Pak už je vše dle očekávání – 43 procent respondentů hraje simulátory (sem asi spadají i závodní hry obecně), 37 procent střílečky a 30 procent RPG.

Celkově poskytuje celý průzkum vynikající a cenný zdroj informací o neustále se měnícím herním trhu u nás. Daří se mu vyvracet některé bizarní mýty o konzolích a zároveň dobře zapadá do našeho celkového společenského kontextu, kdy se z her stává standardní, dá se říci mainstreamová, zábava. Tedy koníček, který už nikomu nepřijde jako podivný či nestandardní, což snad signalizuje definitivní skon stereotypu o "kultuře kriplů."