Poctivá konverze

PC verze Rise of the Tomb Raider je obsahové stránce totožná s verzí konzolovou. Pokud vás tedy zajímá, jak se nové dobrodružství omlazené Lary Croft hraje, mrkněte se na náš gamesplay nebo si přečtěte recenzi. Až na drobné výjimky, týkající se specifik PC verze, se jedná o jednu a tu samou hru. V tomto textu je hlavně o to, jak se s konverzí poprali tvůrci z Nixxes, kteří mimo jiné pracovali i na podařeném portu hry z Xbox One na Xbox 360, který z deset let staré konzole vyždímal, co šlo. A samozřejmě jsou zodpovědní za PC verzi Tomb Raidera z roku 2013.

Díky poctivému přístupu Nixxes se může Rise of the Tomb Raider řadit mezi nejpovedenější konverze na trhu. Velkou zásluhu na tom samozřejmě má engine od Crystal Dynamics, ale ještě než se vrhneme do pitvání grafiky, je nutné zmínit jednu ošemetnou oblast, kde řada vývojářů dělá zbytečné přešlapy: ovládání. Naštěstí ani tady Nixxes nezaváhali a gamepad rozhodně není k hraní PC verze potřeba.

Všechny klávesy lze nastavit dle libosti a práce s kamerou i zaměřování s myší je naprosto bez problémů. Díky tomu je počítačová verze o něco málo jednodušší, protože myš dovoluje trefovat protivníky do hlavy bez větších problémů. Je to v podstatě kosmetický detail, ale trochu sympatičtější mi bylo méně přesné zaměřování při hraní s gamepadem – řekněme, že to z Lary dělalo menší mašinu na zabíjení, a člověk si dvakrát rozmyslel než vystřelil šíp.

Žrouti výkonu

Velké množství her umožňuje změnu grafického nastavení pouze s následným restartem. RotTR naštěstí nic takového nevyžaduje, a tak můžete měnit rozlišení a ladit množství různých položek za běhu, přičemž okamžitě vidíte, jaký dopad měla změna na vizuální kvalitu a plynulost hry. Nejrůznějších voleb je navíc ve hře skutečně požehnaně, takže není od věci se podívat, co vám s počtem snímků za vteřinu zahýbe nejvíce. Primárním testovacím počítačem byla sestava s procesorem Intel Core i7 4770k (3,5 GHz), 16 GB RAM a GeForce GTX 980Ti s 6GB VRAM. Na tomto hardwaru hra běžela v rozlišení 2560x1440 při relativně stabilních 60 fps s antialiasingem nastaveným na FXAA. Pořádný antialiasing SSAA 2x si pak ukousne nezanedbatelných 17 snímků za vteřinu.

Nastavení kvality textur má čtyři stupně - od nízké až po velmi vysokou, přičemž rozdíl mezi posledními dvěma stupni (High a Very High) není na první pohled nikterak zásadní. Na druhou stranu by nejlepší textury měly využívat podklady v rozlišení až 4k - pokud si můžete dovolit rozjet hru v Ultra HD (což s jednou grafickou kartou není zatím reálné), budete mít i dostatečný důvod a výkon na to, abyste využili nejvyšší nastavení. Pro textury na hodnotě High je doporučena grafická karta s 4 GB VRAM a jejich kvalita je naprosto dostatečná. S texturami souvisí i anizotropní filtrování, které má překvapivě vysoký dopad na výkon – rozdíl mezi trilinear a hodnotou 16x byl na GeForce 980 Ti kolem 7-8 fps.

  zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Vizuálně největší dopad na scénu mají ale nejspíš stíny. Rozdíly mezi jednotlivými stupni kvality jsou poměrně zásadní, a to platí i pro nejvyšší dvě hodnoty (High a Very High). Nejlépe si rozdílů všimnete na stínech vržených vegetací nebo třeba drátěnými ploty. Bohužel i na stupeň High se tu a tam objevují zubaté okraje - pokud si potrpíte na kvalitu zobrazení, musíte mířit na nejvyšší metu. Počítejte ale s viditelným poklesem počtu snímků za sekundu. Stíny lze dokonce i úplně vypnout, ale výsledná břečka na obrazovce představuje skutečně nouzové řešení, které kvalitou padá i výrazně pod verzi pro Xbox 360. Se stíny pak souvisí ještě volba Sun Soft Shadows, která zapíná filtrování stínů a snaží se lépe simulovat sluneční světlo. Za cenu sotva pár snímků za vteřinu dostanete především měkčí stíny listoví. Tady bude spíš záležet na osobních preferencích, co se vám bude líbit více.

Ambientní okluze tentokrát překvapivě není největším žroutem výkonu. Stará se o lepší vykreslování stínů v místech, kde se stýkají dvě různé plochy – laicky řečeno vytváří tmavší kouty. Výsledkem je pak výrazně plastičtější scéna. Okluzi můžete buď úplně vypnout, případně zapnout základní verzi a využít in-house technologii vyvinutou v Crystal Dynamics s názvem BTAO (používá ji Xbox One verze), nebo jít na nejvyšší příčku a zvolit HBAO+. Výkonové dopady nejsou drastické, vizuální ovšem ano. Minimální základní (BTAO) byste měli mít zapnuté.

Posledním žroutem výkonu je simulace vlasů. Lara má na hlavě skutečně překrásnou kaštanovou hřívu, která se chová realisticky. Kde jen jsou ty časy, kdy jsme s údivem zírali na animovaný copánek z pár spojených kostek v Tomb Raider 2. Speciálně vyvinutá technologie PureHair nyní dokáže rozhýbat až 30 000 jednotlivých vlasů, ovšem za cenu velkého vytížení grafické karty. Z toho důvodu se vlasy renderují v nižší snímkové frekvenci: okolo cca 10 fps při běžném hraní a zhruba 20 fps během cutscén. Právě v nehratelných sekvencích je automaticky použit nejvyšší preset s třiceti tisící vlasy, který si můžete zapnout i během hraní (hodnota Very High). Vysoká náročnost je mimo jiné důvodem, proč byly filmečky v Xbox One verzi omezeny na rozlišení 1440x1080. Vypnutím PureHair můžete získat „až“ 13 fps k dobru, především v cutscénách.

Detaily tvoří celek

Výše popsaná nastavení potrápí vaši grafickou kartu asi nejvíce, rozhodně to ale není vše. Rise of the Tomb Raider obsahuje řadu dalších položek, které si většinou „ukousnou“ sotva pár snímků za vteřinu, avšak výsledný součet může hru strhnout pod mez plynulého hraní. Naopak zase někteří uvítají možnost vypnout si motion blur, tedy rozmazání pohybu, nebo sotva rozpoznatelné rozostření krajů obrazovky v případě, že se nacházíte v blízkosti ohně. Po vypnutí volby Screen Effects zase zmizí efekty krve, špíny či filmového zrna. Nešvar mnoha současných her, chromatická aberace, se tu naštěstí vůbec nevyskytuje.

Nabízí se možnost zapnout teselaci, tedy zhuštění polygonové sítě trojrozměrných objektů, ale rozdíly musíte v naprosté většině případů hledat lupou. Za předpokladu, že ve hře normálně běháte a skáčete a nechodíte s nosem přicvaknutým k zemi, nemáte téměř možnost se nějakého zásadního posunu v obrazové kvalitě všimnout.

zdroj: tisková zpráva

Ano, tu a tam je cestička trochu více zvlněná a tu a tam narazíte na lépe tvarovanou kamennou zeď, ale skutečně nejde o nic dramatického. To samé platí i o Screen Space Reflections, kdy si můžete v kalužích vody všimnout, že se kromě prostředí odráží i postavy a drobné předměty. Opět jde o něco, co při běžném hraní asi moc řešit nebudete. Snímková penalizace je však minimální, tudíž odrazy klidně zapněte.

A právě detaily, které tvoří celek, můžeme celou kapitolu a vlastně i rozbor technologie za hrou Rise of the Tomb Raider uzavřít. Položka Level of Details ovlivňuje, v jaké vzdálenosti od vás se předměty buď přepínají na méně detailní modely, nebo mizí úplně. Při nejnižším nastavení toho zmizí opravdu hodně, tudíž pokud můžete, zkuste alespoň střední kvalitu, případně obětujte ještě dalších pár snímků a jděte rovnou na kvalitu vysokou. 

Kvalita odpovídá ceně

Během hraní PC verze Rise of the Tomb Raider jsem nenarazil na žádné problémy s během hry. Vše se obešlo bez pádů, restartů, ladění ovladačů a dalších vylomenin. Co se týče náročnosti na hardware, pak si troufám tvrdit, že nové dobrodružství Lary Croft je opět výborně optimalizované. I když si na nejvyšší nastavení troufnou jenom dražší karty, jsou takové nároky zcela ospravedlnitelné. Po grafické stránce se jedná o velmi povedenou záležitost, kterou je navíc možné dle libosti efektivně osekat, abyste dosáhli lepšího výkonu.

I starší kousky typu GeForce 670 mohou hru rozhýbat velmi solidně. S GeForce GTX 960 s 2 GB VRAM pak budete vizuálně zhruba na úrovni Xbox One, na druhou stranu ale dosáhnete velmi slušných 45-50 fps, což Xbox pochopitelně nezvládne. Naprostým minimem je karta GeForce GTX 650 či ekvivalentní Radeon - pro rozlišení 720p a nízké detaily. Z Radeonů si pak dobře zahrajete například na modelech 380, 380X, 290 nebo 290X.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Pokud budete mířit na nejvyšší kvalitu a rozlišení 1440p při 60 fps, neobejdete se bez GeForce 980 Ti – a i ta občas spadne někam k padesáti snímkům za vteřinu. Hojně diskutovaný formát 4k je bohužel pro jednočipová řešení zcela za hranicemi možností a většinu času se nedrží ani na akceptovatelných 30 snímcích.

Mimochodem, na diskuzních fórech momentálně hoří debata o tom, že některým hráčům (většinou majitelům GeForce GTX 970) neběží hra správně a dochází k masivním propadům snímkové frekvence. Bohužel jsem neměl možnost tuto kartu vyzkoušet a sám jsem se během testování se zásadními problémy nesetkal.

Víc než hezká tvář

Všechno v článku uvedené lze shrnout následovně: na nový díl série Tomb Raider se nejen hezky dívá, ale skvěle se i hraje. Crystal Dynamics zaměstnávají výborné grafiky i designéry a díky tomu se hře daří vyvolávat pocity ohromení a úžasu z prastarých chrámů přesně tak, jak to dokázal i díl první před dvaceti lety. Navíc tu není moderní technologie použita jen za účelem toho, aby si mohli vývojáři odškrtnout pár položek ze seznamu. Scénografie je totiž fantastická a plně využívá moderního hardwaru k tomu, aby nás nechala v němém úžasu zírat na překrásně vymodelované jeskyně, hrobky a chrámy.

Na mnoha místech máte pocit, že jste uprostřed oživlého artbooku. Zároveň se ale nejedná o jednoduchou akční jízdu po horské dráze. Naopak, vhodné je zvolit si vyšší obtížnost a vychutnat si herní výzvy bez zbytečných berliček. Teprve pak se dostaví ten správný tombraiderovský pocit.

Rise of the Tomb Raider jsem si díky PC verzi zahrál podruhé a utvrdil jsem se v tom, co jsem o něm minulý rok napsal: i navzdory slabšímu příběhu a nepříliš propracovaným postavám (po stránce charakteru) se jedná o skutečně poctivé řemeslo ze staré školy. Tohle není snaha kopírovat Uncharted, tohle je nadmíru úspěšná snaha o modernizaci příběhu Lary Croft. A pro mnoho PC hráčů to bude i nejlepší akční adventura roku 2016.