Původní kampaň Three Kingdoms vypukla v roce 190 našeho letopočtu, vy se teď do znesvářené Číny můžete podívat už v roce 182. To znamená, že si zahrajete za mladší verze mnohých generálů, které znáte z dřívějška, ale na šachovnici moci se objevují i hráči, kteří byli v původní hře už irelevantní – anebo mrtví.
V Číně právě zuří boj. Vládnoucí dynastie Chan, podporovaná ne úplně kooperativními šlechtici a mocipány, se brání proti lidovému povstání Žlutých turbanů. Ty můžete znát i z původní kampaně, kde už to ale byly pouhé roztříštěné zbytky zbavené svých vůdců. Tady jsou ještě vůdci, tři bratři Čangové, v plné síle. Ujměte se jich, porazte císaře... a změníte dějiny.
zdroj: Archiv
On by to císař mimochodem neměl lehké, ani kdyby se mu nebouřili sedláci. Předák dynastie Chan je slabý a snaží se s ním manipulovat kdekdo – šlechtici, palácoví eunuchové, členové vlastní rodiny. Při hře za císařství musíte požadavky všech těch frakcí balancovat, abyste si udrželi jejich podporu – ale je otázka, jestli vám pak zbyde čas a síla na vlastní ambice.
DLC dohromady přidává 6 nových hratelných vládců, každého s unikátními kampaňovými mechanikami i jednotkami, které může naverbovat. Víc si o nich můžete přečíst například na Steamu nebo v FAQ na blogu. Vypadá to ale opět na krásně asymetrický konflikt mezi naprosto odlišnými frakcemi – a co je nejlepší, kampaň normálně pokračuje i po roce 190, takže si odehrajete prequel a pak organicky přejdete rovnou do původní kampaně, která náhle díky vašim činům vypadá úplně jinak.
Docela mě překvapuje, že na první pohled dost obsáhlé rozšíření stojí jenom 10 eur, ovšem stěžovat si samozřejmě nebudu. Vyjde 16. ledna a já se zpátky do Číny určitě podívám – nejen z novinářské povinnosti, ale i z osobního potěšení. Three Kingdoms je totiž jednou z nejlepších strategií letošního roku. Mé argumenty pro toto tvrzení najdete v recenzi.
