Trench Assault není složitá hra. Z neustále narůstajícího paklíku peněz si koupíte jednu z několika druhů jednotek. Máte k dispozici normální pěchotu, důstojníky, chlápky s plamenometem, odstřelovače a kulometčíky, ale u všech existuje limit na to, kolik jich současně můžete poslat na bojiště. Vaši britští mužové se pak rozběhnou doprava k nejbližšímu zákopu. Když zmáčknete tlačítko, vyrazí do útoku proti německým liniím, a pak znovu a znovu, dokud nejsou všechny zákopy pod vaší kontrolou. Stejně jako vaši oponenti můžete přivolat dělostřelecké bombardování, a občas budou potřeba plynové masky na ochranu proti chemickému útoku.

Že to zní zoufale jednoduše? Ale ovšem. V podstatě nemůžete dělat nic moc jiného než posílat davy mužů na téměř jistou smrt před hlavněmi kulometů. Jenže o to právě jde! Trench Assaultu se daří jednoduchostí svých mechanik zachytit samotnou esenci zákopové války. Takhle nějak se museli cítit generálové, plánující ofenzivy proti neproniknutelně obrněným pozicím. Muselo jim být jasné, že každý kilometr získané půdy vykoupí hektolitry krve. Ale na začátku války v podstatě neměli žádnou jinou možnost, než provádět další a další bezhlavé zteče.

zdroj: tisková zpráva

V prvních několika úrovních se ještě snažíte taktizovat, minimalizovat ztráty a starat se o své vojáky, jak nejlépe dokážete, zvlášť když vám hra na konci každého levelu napíše, kolik mužů pod vaším velením padlo. Spoiler alert – bývá jich docela dost. Ale postupem času, jak narážíte na stále silnější nepřátele, jdou veškeré ohledy stranou a z vašich vojáků se stanou postradatelné kusy masa. A není to jen zvýšenou obtížností – tváří v tvář všemu tomu umírání vám absolutně přestane záležet na jednotlivých životech.

Nezřídka jsem poslal celou svou sílu do země nikoho s nulovou šancí na přežití jen proto, abych zjistil, jak silné jsou v daném prostoru nepřátelské linie. Vy totiž ani nemůžete poznat, kolik vojáků se v protějším zákopu skrývá, a vaší jedinou variantou je průzkum bojem, což odpovídá době před zavedením leteckých špionážních fotografů.

Místo krve koňak

No jo, ale proč si prostě nepočkat v prvním zákopu, dokud vám nepřiteče dost peněz na celou divizi vojáků, s níž následně podrtíte všechno, co vám stojí v cestě? Z jednoduchého důvodu – Trench Assault vás nenechá vydechnout. Sice se v jádru nejedná o zrovna obtížnou hru, ale rozhodně umí připravit napínavé situace, kdy se budete modlit za to, aby na vaše konto co nejdřív naskočilo posledních deset dolárků, potřebných k zakoupení nového kulometu Vickers K.

Jste pod tlakem, protože vám na hlavu neustále padají dělostřelecké granáty a zabíjejí vaše stacionární jednotky. Pokud ještě nejste připraveni útočit, místo příšerně drahého plamenometu radši najmete obyčejné vojíny, protože ti jsou stejně od toho, aby umřeli. Zároveň je nutné být co nejagresivnější, protože s každou vteřinou se zvyšuje šance, že šrapnel spláchne celou vaši investici přímo do latríny. A tak radši nařídíte bláznivou zteč, abyste aspoň vzali pár Němčourů s sebou.

zdroj: tisková zpráva

A když v bahně dodýchá poslední hrdinný Brit? Připravte se na nevyhnutelný a často dost zuřivý protiútok, který vás může vytlačit i z pozic, které jste ještě před půlminutou bezpečně ovládali. Často je nejlepší udržet co nejdéle pokerface, skrývat se v zákopu, a těsně před postupem ztenčit cizí řady dělostřeleckou baráží. Pak nařídíte útok a doufáte, že kanóny omylem netrefí i vaše vojsko. A pokud ano, pokud si vlastními granáty pozabíjíte půlku mužů, co na tom záleží? Stačí, když druhá polovina vyvraždí zbylé Němce. Že jste právě kvůli špatnému načasování zbavili dvě anglické vesnice mužské populace vás už trápit nemusí. Vy do země nikoho nemusíte. Vy do hnusné břečky francouzského bláta nebudete přidávat svoji krev. Vy se pohodlněji usadíte v křesle, loknete si koňaku a začnete plánovat další ofenzivu.

Zajímalo by mě, nakolik je můj pokračující požitek ze hry spojený s příběhem, který jsem si kolem ní vystavěl. Asi docela dost, protože Trench Assault objektivně vzato rozhodně není mistrovské dílo. Vlastně by bylo třeba vylepšit a přidat celou řadu věcí na to, abych ho mohl s čistým svědomím někomu doporučit (i když chystaný přídavek v podobě multiplayeru by byl opravdovým skokem vpřed). Je to kompetentní hra, která vám umožní, abyste si v ní našli něco víc. Abyste v sobě probudili svého vnitřního Pétaina, Focha, Haiga. Zda se vám do něčeho takového chce, a zda jste toho formou amatérské pixelové jednohubky vůbec schopni, to už je úplně jiná otázka. Trench Assault si každopádně můžete stáhnout zdarma z Google Play.