Můžete si tak vybrat, kdo se může dívat na detaily vašeho profilu, pod který spadá jak seznam zakoupených her, tak hry, které jste si přidali do seznamu přání. Řadí se sem také získané achievementy a počet odehraných hodin.
Viditelnost počtu odehraných hodin byste navíc měli mít možnost nastavit separátně a nezávisle na jakémkoliv dalším nastavení vašeho profilu. Podle Valve se tak už nebudete muset vymlouvat na bug nebo „počítač zapnutý přes noc“ v případě, kdy máte v nějaké hře nahráno přes čtyři tisíce hodin. A je pravdou, že Steam počítá odehrané hodiny leckdy všelijak, tudíž to nyní nemusíte po skrytí příslušného údaje řešit.
V brzké budoucnosti hodlá Valve přidat také nový režim „neviditelný“, kdy budete moct být online, hrát, psát si s přáteli apod., jen se budete pro všechny tvářit jako offline. Stejně jako v případě většiny ostatních funkcí byly i tyto výše uvedené na Steam přidány dle slov Valve na základě podnětů komunity.
Konec špehování
Co už Valve v blogu nenapsali, je automatické skrytí knihovny každého uživatele Steamu. Doposud byla knihovna každého uživatele automaticky nastavena jako veřejná, a právě z těchto veřejných údajů čerpal Sergey Galyonkin, tvůrce a provozovatel SteamSpy.
Skrytím herních knihoven se tak budoucnost SteamSpy velmi rychle vyřešila – služba jednoduše přestane fungovat. Galyonkin nechá SteamSpy běžet coby archív, nicméně na prodeje nových her se tam už nepodíváte.
Uživatelé Steamu si mohou své knihovny samozřejmě ručně přenastavit a opět je zveřejnit, jenže to lze čekat pouze od zanedbatelného množství uživatelů. Kvůli tomu by byla jakákoliv budoucí data o počtu majitelů hry na Steamu nerelevantní, neboť by vycházela pouze ze zlomku uživatelů.
Galyonkin se samozřejmě může pokusit s Valve domluvit a vyjednat si exkluzivní přístup k nyní neveřejným datům Steamu, stejně jako si může sama Valve spustit svoji vlastní obdobu SteamSpy. Obě věci jsou ale krajně nepravděpodobné, a tak se budeme muset s nakukováním do počtu prodaných kusů her na Steamu rozloučit.
O přesné statistiky prodejů sice nešlo nikdy a sám Galyonkin v minulosti na nepřesnost údajů mnohokrát upozorňoval, přesto šlo o šikovný nástroj pro odhady prodejů, které byly v některých případech zoufale nepřesné, zatímco v jiných případech velmi přesné.
GDPR
Valve uvádí, že aktuální změny probíhají především díky podnětům od uživatelů, a na tom samozřejmě může být něco pravdy. Zároveň je ale potřeba vzpomenout i na aktuální „společenský tlak“ na ochranu osobních údajů.
Po něčem takovém začíná být silnější poptávka než kdy jindy, v současné době hnaná především medializací obrovského průšvihu Facebooku. Třetím dílem skládačky pak může být nadcházející GDPR (Global Data Protecton Regulation) a nové povinnosti pro ochranu osobních údajů a nakládání s nimi, které s sebou nová evropská legislativa nese.
Podezřele proaktivní přístup Valve je tak s největší pravděpodobností kombinací všech tří faktorů. Přání uživatelů, obecný i mediální posun ve vnímání soukromí na internetu, a nakonec blížící se GDPR. Valve i jiní tak nyní raději dělají preventivně větší kroky, než jaké by technicky vzato museli. Lepší, než aby pak byli jejich zástupci popotahováni v médiích či u soudu.
