Čtvrtá uzavřená betaverze totiž skončila smazáním všech uživatelských dat. Hráči přišli o postavy, svůj dosavadní progres, sociální vztahy a skupiny vybudované během hraní apod. Jednoduše nastal konec jednoho virtuálního světa tak, jak to známe z jiných bývalých MMORPG her. Konec betaverze a konec virtuálního světa tak posloužil k vymodelování extrémní situace, při níž sesbírali výzkumníci 270 milionů záznamů chování hráčů.

Záznamy podrobili analýze a výsledkem je studie, kterou najdete ve formátu PDF pod tímto odkazem. Práce má několik stran, včetně detailního rozboru metodiky, principu a postupů, ale výsledek lze ve stručnosti shrnout jednoduše: hráči se chovali podobně, jako by se chovali lidé čelící reálné krizi. Ti by, obrazně řečeno, „už strom nezasadili,“ zatímco hráči ve virtuálním světě na časově dlouhodobé cíle také rezignovali.

Progrese tak šla stranou a veškeré plnění úkolů, zvyšování úrovní postavy či vylepšování schopností se dostalo na druhou kolej. O to víc se ale hráči zase semkli a posílili sociální interakci. Posílali si více zpráv, vytvářeli více skupin a užívali si společného hraní, včetně vzájemné pomoci při dokončování některých náročných úkolů.

O něco pozitivnější byl i chat ve hře, byť v něm samozřejmě do jisté míry převládal smutek a rozhořčení nad blížícím se koncem. Během analýzy se také zjistilo, že hráči, kteří nevydrželi v uzavřené betě do konce a odešli dřív, měli tendence k méně milému chování. Častěji prý napadali a zabíjeli jiné hráče a na chatu byli spíše agresivní. Na druhou stranu vytrvalci, kteří v betě vydrželi až do konce, byli milejší a více sociální. Teoreticky by se podobný obraz dal čekat v reálné situaci. Část společnosti by se semkla do silnějších sociálních skupin a část, často jedinců, by se utrhla z řetězu, protože za chvíli je tu konec, tak proč se nechovat, jak se jim zachce?

Výzkum obecně pozoroval i fakt, že stávající sociální vztahy se díky blížícímu se konci výrazně zesílily. Tedy obecně řečeno podobný model, jaký by mohl nastat v reálném světě při blížící se skutečné katastrofě. Jednotlivé modely chování mají ve výzkumu samozřejmě několik výjimek a spoustu detailů, u kterých si můžete říct „ale…“. Zájemci se mohou do celé studie začíst tady a do principu mapování chování hráčů zase tady.