Vláda davu - co všechno dokáže rozlícená komunita?
zdroj: tisková zpráva

Vláda davu - co všechno dokáže rozlícená komunita?

20. 11. 2016 17:00 | Téma | autor: Jan Švelch |

Jaký dopad mají uživatelské recenze na rozhodování hráčů a úspěch her? Podle povyku, který se zvedl kolem změn hodnocení na Steamu, by se na první pohled zdálo, že obrovský. Statistiky Sergeje Galjonkina (Steam Spy) ukazují, že některým hrám byly odebrány desítky i stovky uživatelských hodnocení a propadly se až o 70 procent níže ve svém hodnocení, zatímco jiné tituly na změnách v podobných relacích vydělaly. Nesmíme ale zapomínat na kontext. (Článek původně vyšel ve 268. čísle magazínu LEVEL)

Nový systém nejvíce ovlivnil menší tituly, u nichž odstranění několika stovek recenzí na základě aktualizovaných pravidel výrazně mění celkové hodnocení hry, nebo přinejlepším znevažuje jeho kredibilitu. Valve totiž 12. září odfiltrovali všechny recenze zákazníků, kteří si klíč obstarali jinde a na Steamu si hru pouze odemkli, ale nekoupili. Tento krok se dotkl například vývojářů, jež distribuovali kopie svým podporovatelům z Kickstarteru. Taková perzekuce alternativních forem šíření hry však ze strany Valve nebyla záměrem. Primárně šlo o to omezit možnost uměle navyšovat průměrné hodnocení, a to buď výměnou za bezplatný klíč, nebo prostřednictvím falešných účtů.

vlada davu zdroj: tisková zpráva Na změně systému uživatelského hodnocení na Steamu vydělal například bizarní titul Elves Adventure, který přišel o více než 90 % recenzí, z nichž většina byla negativní

Kritika nového systému, které jsme se věnovali již ve 267. čísle Levelu, vyústila v další aktualizaci uživatelského hodnocení z 20. září. Přinesla mírně pozměněný model, který v sekci zákaznických recenzí automaticky nabízí všechny recenze bez ohledu na to, zda jde o aktivace, nebo nákupy přímo na Steamu. Nicméně průměrné skóre, jež se nachází přímo v úvodu produktové stránky, stále bere v potaz pouze ohlasy uživatelů, kteří si hru koupili přes distribuční platformu společnosti Valve. V důsledku jde tak o jakýsi kompromis, který může v důsledku hráče spíše mást, protože uplatňuje dvě různá kritéria na zdánlivě stejný prvek rozhraní. Samozřejmě nic nebrání zákazníkům, aby i samotné recenze filtrovali podle jejich původu.

Ve stejné době, kdy docházelo ke změnám v uživatelských recenzích, se objevily i informace o plánovaném updatu Steamu, který by měl dát větší prostor a možnosti takzvaným kurátorům. Ti by podle dostupných informací měli mít možnost upozorňovat na hry, aniž by je museli nezbytně doporučovat. Oba dva kroky společnosti Valve lze interpretovat jako snahu o zvýšení spolehlivosti a transparentnosti různých typů hodnocení, ať už jde o více privilegované kurátory, nebo o řadové uživatele. Dosavadní implementace nebyla bezbolestná a bude zřejmě vyžadovat další testování a úpravy za běhu. Bohudík se zdá, že Valve alespoň částečně reaguje na kritiku i přes svou neotřesitelnou pozici na trhu. Přesto mají změny z 20. září spíš symbolickou roli, než aby celou situaci řešily koncepčně.

vlada davu zdroj: tisková zpráva V sekci zákaznických recenzí si může uživatel vybrat různé filtry a zjistit poměr mezi zakoupenými kopiemi a aktivacemi

Astroturfing v herním průmyslu

Uživatelské recenze mohou v určitých případech rozhodovat o úspěchu hry. Platí to především pro menší tituly a komunity, které dají na názory svých členů. Steam v tomto ohledu dává svým zákazníkům mnoho informací, aby mohli posoudit adekvátnost a spolehlivost konkrétní recenze – například kolik her daný uživatel vlastní, kolik recenzí už napsal a počet hodin, který strávil u daného titulu. Tyto jednotlivosti se samozřejmě ztrácejí v případě průměrování a agregování většího množství hodnocení. Málokdo tak může například brát vážně průměrné uživatelské skóre na Metacritic, kde výsledné číslo často ovlivňuje velké množství extrémních hodnocení. Ve snaze vychýlit výsledné číslo fanoušci dávají desítky bez ohledu na nedostatky hry, zatímco trollové a nespokojení hráči bez rozmýšlení sází jednu nulu za druhou. Poctivé a autentické recenze se pak ztrácejí v boji dvou polarizovaných skupin.

Už před zásahem Steamu proti nepoctivým vývojářům a vydavatelům se objevovaly případy nekalých praktik označovaných jako astroturfing – tedy falšování uživatelských názorů a ohlasů na zakázku komerčních subjektů. V letech 2008–2009 odhalil americký úřad na ochranu hospodářské soutěže (Federal Trade Commission) podezřelé zákaznické recenze u několika her na iTunes, které na objednávku psali zaměstnanci kalifornské PR agentury Reverb Communications. Celý tehdejší spor nakonec skončil mimosoudním vyrovnáním, jehož součástí bylo odstranění všech inkriminovaných recenzí, jež zamlčovaly propojení mezi jejich autory a vydavatelem her.

Přes všechny slabiny a výhrady má uživatelské hodnocení svou hodnotu pro různé komunity. Zatímco Metacritic jde vždycky brát s velkou rezervou, ČSFD a IMDb někteří filmoví fanoušci uctívají jako neomylného arbitra, na základě jehož hodnocení se rozhodují, jestli půjdou do kina na daný film. Uživatelské hodnocení relativně dobře funguje i v případě restaurací, ubytování a dalších služeb na stránkách jako Yelp, Foursquare nebo TripAdvisor. I v těchto případech samozřejmě dochází k zneužívání, situace v herním průmyslu je ale svým způsobem specifická kvůli množství her, protože menší nezávislé hry zásadně ovlivňuje, zatímco velké tituly jako plánovaný Call of Duty: Infinite Warfare neohrozí ani fakt, že jeho trailer dostal více než 3 miliony disliků na YouTube. Navíc jsou na počítačové hry mnohem blíže napojené online praktiky jako trolling a griefing (obtěžování a maření hry v multiplayeru – pozn. red.), které přímo ovlivňují i zákaznické recenze.

V dalších letech se vynořily i více exponované případy. V roce 2011 například vývojář z BioWare napsal dvě pozitivní recenze plné superlativ na Dragon Age II (2011), který fanoušci krátce po vydání spíše kritizovali. Zajímavým případem byla i celkem nenápadná a shodou okolností též kanadská hra Day One: Garry’s Incident (2013). Její vydavatelé z Wild Games Studio se nejdříve dožadovali odstranění kritické recenze Johna „TotalBiscuit“ Baina na základě porušení autorského práva, a pak údajně zveřejnili pozitivní recenze na Metacriticu. Jen pro zajímavost hra má nyní průměrné skóre 0,5 z 10 na základě hlasování 1707 uživatelů a jen jednu profesionální recenzi s hodnotou 10. O rok později se terčem obvinění z astroturfingu staly společnosti Maxis a EA, které se údajně snažily vyžehlit pachuť katastrofálních prodejů SimCity (2013) na různých herních fórech.

Jedním z posledních případů manipulace v prostředí mainstreamových her byl loňský miniskandál kolem recenzí na Rock Band 4 (2015) na Amazonu. Redditoři objevili, že za některými hodnoceními stojí zaměstnanci Harmonixu. Web Kotaku, který na celý problém upozornil, obdržel následující vysvětlení od vedení studia: „Harmonix vyjasnil interní pravidla pro psaní uživatelských recenzí na stránkách internetových obchodů. Požádali jsme zaměstnance, aby existující recenze buď doplnili o informaci, že pocházejí od zaměstnanců, nebo je úplně odstranili. Věříme, že naši zaměstnanci neměli nekalé úmysly, přesto neschvalujeme podobné jednání. Ceníme si zpětné vazby komunity a na vztahu s našimi fanoušky nám záleží.“

Tato omluva-neomluva potvrdila, že k podobným praktikám stále dochází, ačkoliv amatérští detektivové z redditu a dalších fór nad systémy uživatelského hodnocení ostražitě bdí. U většiny z výše zmíněných kauz je navíc velmi těžké prokázat, zda je astroturfing oficiální strategií vydavatelství, nebo jen profesním selháním několika jednotlivců, kteří se nemotorným způsobem snaží bránit reputaci své vlastní hry. Aféry kolem sponzorovaných youtuberů (o vlivu let’s play videí na prodejnost jsme psali v čísle 263) navíc ukazují, že spolupráci často vyjednávají externí agentury. Zodpovědnost se tak de facto přenáší na různé prostředníky. FTC se však od minulého roku snaží regulovat i tyto typy netransparentní propagace a reklamy, které jsou čím dál tím častější v herním průmyslu.

vlada davu zdroj: tisková zpráva Až v konfrontaci s konzervativnějším dílem Dragon Age: Inquisition (2014) se objevují pozitivní hodnocení Dragon Age II (2011), rozdíl mezi novinářským a uživatelským skóre je ale stále propastný

Mnoho bojkotu pro nic

Jsou koordinované útoky na hry autentičtější než astroturfing? Jen zlomek zákazníků využívá svoje právo vyjádřit názor na hru, například recenzí na Steamu, ať už jde o pozitivní, nebo negativní ohlas. Když se mobilizují naštvaní hráči, jejich podrážděné a extrémní reakce často zastíní celkový obraz o přijetí hry jejím publikem, který by systémy uživatelského hodnocení měly v ideálním případě zprostředkovávat. V důsledku tak jde o podobnou manipulaci, nezřídka ji totiž organizuje minorita hráčů, která ale na sebe dokáže přitáhnout pozornost tím, že přehluší mlčící většinu.

Nízké uživatelské hodnocení na Metacritic v porovnání s novinářskými recenzemi tak především upozorňuje na potenciální problém spíš než na celkovou kvalitu hry. Všimli si toho i samotní provozovatelé Metacritic, kteří v roce 2011 blíže analyzovali hry, jež vyvolaly takto rozdílné reakce. Jako příklad si tehdy zvolili Portal 2 (2011) – ten se s novinářským skórem 95 na všech třech platformách drží v první trojce všech her z daného roku. Dobové uživatelské recenze kritizovaly DLC, které bylo dostupné již v den vydání. Situace se časem změnila a uživatelské skóre se nyní pohybuje také relativně vysoko okolo 8,5. Kompletní seznam polarizujících titulů obsahoval tehdy na prvních dvou místech již zmíněný Dragon Age II a Call of Duty: Modern Warfare 2 (2009). Na dalších příčkách se objevily hry jako Spore (2008), Guitar Hero 5 (2009) a hned dva díly sportovní série Madden NFL.

vlada davu zdroj: tisková zpráva
Jak úspěšně bojkotovat vlastní bojkot – hráče protestující proti Modern Warfare 2 (2009) prozradily jejich vlastní činy

Pomyslný vítěz Modern Warfare 2 se stal terčem cíleného bojkotu kvůli absenci dedikovaných serverů. Na různých místech se na podzim roku 2009 organizovali naštvaní hráči, kteří se veřejně dušovali, že si nový díl Call of Duty nekoupí, pokud Infinity Ward neslíbí dedikované servery. Po vydání hry začali tito anti-fanoušci bombardovat Metacritic negativními recenzemi. O bojkotu se psalo na herních webech, ale výsledek byl nulový. Mnoho „znepokojených“ hráčů si hru koupilo –pouhý pohled na bojkotovací skupinu na Steamu prozradil, že její členové bojkot rozhodně nedodržovali a hru si i přes své hlasité výhrady pořídili.

Obrovský humbuk a veřejný protest nic nezměnil nic na tom, že Modern Warfare 2 byl obrovský hit. Celá situace navíc ukázala vydavatelům herních blockbusterů, že uživatelské hodnocení v jejich případě nehraje zas takovou zásadní roli a kopie mizí z obchodů i přes červené skóre na Metacritic. Podobný průběh událostí se opakoval i u Destiny (2014), kde ale rozdíl mezi novinářskými a uživatelskými recenzemi nebyl tak závratný. Nejnovějším terčem hráčské zloby se stalo No Man’s Sky, a to nejen na Metacriticu a Steamu. Tento simulátor vesmírného průzkumu vyvolává tak negativní reakce, že moderátoři na redditu na začátku října dočasně odstavili celý subreddit, který byl ale hned druhý den obnoven.

Herní fanoušci neomezují svoje aktivity jen na hry. V lednu 2008 se stala terčem rozhněvané komunity psycholožka Cooper Lawrence, která ve vysílání FOX News kritizovala první díl Mass Effectu (2007) jako škodlivý a pornografický, aniž by hru vůbec zkusila. Dotčení fanoušci se pak sesypali na Amazon, kde organizovaně psali negativní recenze na její knížky. Uživatelské recenze a jejich systematické zneužívání za jakýmkoliv účelem není žádnou novinkou v herním světě, význam takových manipulací se ale mnohdy přeceňuje.

vlada davu zdroj: tisková zpráva Hra Lands of Devastation uměle navyšovala své uživatelské skóre. V novém systému má nízké hodnocení, hra se navíc už ani neprodává

Semeniště zla?

Negativní kampaně se často rodí na fórech jako 4chan, reddit nebo NeoGAF. Tyto komunity ale zároveň upozorňují na nekalé praktiky astroturfingu, jak jsme v tomto článku mnohokrát viděli na příkladu redditu. Bylo by tak příliš zkratkovité odsoudit tato místa jako stoku herního fanouškovství. Měli bychom si udržet střízlivý odstup od jejich přínosu a vlivu na herní kulturu. Mnoho bojkotů a protestů překračuje hranici slušnosti a blíží se spíš organizované kyberšikaně. Nicméně tyto extrémní reakce mají celkem pochopitelné důvody, ačkoliv výsledná forma protestů spíš situaci zhoršuje, než aby vedla k řešení. I případ No Man’s Sky ukazuje, jak vypjaté emoce mohou hry u svých fanoušků vyvolávat – výhružky smrtí a všudypřítomná negativita už dávno nejsou nic nového.

Rozhněvaní hráči se často cítí zrazeni herními novináři, které obviňují z příliš vřelých vztahů s průmyslem. Kolem tohoto obvinění se točila celá jedna část aféry Gamergate. Nicméně je rozdíl mezi fanoušky, kteří si pod rouškou anonymity stěžují na DLC, mikrotranskace nebo DRM, a novináři a kritiky, již si budují své renomé dlouhodobě. Oba typy hodnocení her by měly mít právo koexistovat. V moci distribučních společností jako Valve je pak možnost civilizovat toto prostředí a motivovat poctivé a transparentní recenze z obou táborů.

(Článek původně vyšel ve 268. čísle magazínu LEVEL)

Nejnovější články