Těžko říct, co vlastně tvořilo hlavní jádro úspěchu Vice City. Do určité míry to mohla být ta hudba, podíl na tom mělo zasazení do 80. let. A pomohla určitě nápadná podobnost se zápletkou Zjizvené tváře – kterou jsme však tentokrát mohli dotáhnout do šťastného konce.
I z hlediska mechanik bylo znát, že fachmani ze studia Rockstar jsou si už o něco jistější, než jak tomu bylo v případě revolučního, leč méně vypucovaného třetího dílu. Což je o to působivější, když si uvědomíme, že vývoj jádra hry trval jen devět měsíců!
Ačkoliv základy (ve formě 3D modelů) byly položeny již v době vývoje GTA III, hlavní břímě se podařilo dotáhnout za stejnou dobu, jakou většina z nás strávila v děloze. Paradoxně přitom Rockstar původně plánoval pouze vytvoření datadisku s novými zbraněmi, vozidly a misemi. Bleskový vývoj však neznamená, že je Vice City nějakým chudým příbuzným. Ba naopak – s rozpočtem kolem 5 milionů dolarů tehdy šlo o nejambicióznější projekt historie Rockstaru.
Subjektivně vzato může samozřejmě za nejlepší díl GTA považovat kdokoliv cokoliv. San Andreas mělo mnohem širší možnosti, GTA V nabídlo daleko pestřejší paletu mechanik, postav nebo hry více hráčů, první díl byl zase nejrevolučnější. Byl to však právě jistý minimalismus, kterým se Vice City zapsalo do kolektivního povědomí.
Oproti dalším hrám v sérii je těžiště Vice City komornější, titulní město vlastně působí jako jakási vesnice obydlená obskurními charaktery. Měřítko není tak epické jako v pokračování – a hra se taky bere o dost míň vážně. Jako cizí muž v cizím městě musí Tommy Vercetti zkrátka uhájit svou ohroženou „čest“ a najít ztracené miliony dolarů. Tahle jednoduchá premisa šla výborně na ruku studování nového prostředí skrze hratelnost.
zdroj:
Rockstar
All you had to do was to plant the damn bomb, Tommy!
Když se k tomu přidala osmdesátková stylizace, která je bezpochyby působivější než apokalyptické Liberty City ve trojce, bylo dosaženo nejenom pocitu, že jste mafiánským turistou v novém prostředí, ale že v tomhle ztřeštěném tropickém ráji opravdu být chcete. V součtu z toho byl dokonalý eskapismus.
Můžu se samozřejmě plést, ale totéž rozhodně neplatí o většině hrdinů ani lokací z následujících dílů série. Asi jen málokdo totiž sní o tom, že bude psychopatickým jugoslávským vidlákem nebo černochem v ghettu během války gangů.
Pravděpodobně ne omylem se po Vice City vyrojily nejrůznější jiné licencované hry na motivy Zjizvené tváře nebo Kmotra. Ve Vice CIty se však kromě Pacinových obdivovatelů mohli najít i pamětníci seriálu Miami Vice. Rockstar zcela jistě v uplynulých letech prokázal, že umí psát vlastní a kvalitní zápletky – v zátylku mě však svrbí myšlenka, že mě snad přesto víc bavilo „zahrát si svůj oblíbený film“...
Když se k tomu všemu připočetly i možnosti, jako byla správa nemovitostí, jízda na motorkách nebo možnost bránit své akvizice, výsledkem se stal jakýsi jednoduchý, leč poutavý simulátor mafiána – nikoliv jen mlátičky a vrahouna, jak jsme byli zvyklí do té doby.
Vice City si dnes můžete připomenout ve verzi na Steamu, kde stojí lidových 10 éček. Pořád navíc čekáme na oznámení toho, kde se bude odehrávat GTA VI. Vzhledem k tomu, že nové díly série už navštívily jak Los Santos, tak Liberty City, zbývá jediná možnost...
Otázkou je, zdali bude Vice City v nové grafice stejně ikonické, i pokud třeba nebude zasazeno do 80. let. Na odpověď si však musíme ještě počkat. A kdo ví, třeba šestka zamíří úplně jinam a nám nezbyde, než se i po letech stále dokola vracet za drsňákem Tommym.
Připomeňte si i Pavlovu a Honzovu návštěvu prapůvodního prvního GTA:
