Co napsat ke hře, kterou má člověk spojenou s nekonečnými, pachem soli pročpělými večery na LANkách, během nichž účastníci hráli i za hranou migrény? Snad to, jak zásadně se zážitek z Counter-Striku a jeho komunita od té doby proměnily. Zatímco dávní válečníci, pro které bylo novinkou už jen to, že by se granáty měly odrážet od stěn, dnes již vyměňují plínky ratolestem, dnešní hráči znají „Kántra“ spíše jako „CSGO“ a věnují se mnohdy docela jiným aspektům hry.
Přesto platí, že na v jádru stále stejnou hru má Counter-Strike povážlivou výdrž. Snad za to může velmi jednoduchá stavba hry. Na policajty a lupiče (či teroristy) si hrál snad každý. Counter-Strike byl ale první populární hrou (Team Fortress promine), která tento koncept přinesla do digitální formy. Před CS se nejčastěji hrály v multiplayeru deathmatche, které se však přejí mnohem rychleji. Kompetitivnosti jde naproti i volba vlastního vybavení.
Skrze Counter-Strike přišla do soubojů minimální nutná taktika a plánování a do pozadí alespoň dlem ustoupily rychlé reakce a znalost toho, že „pro railgun si musím vyskočit skrze tyhle tři plošinky“. A to byl na přelomu milénia, kdy vojenské střílečky obecně existovaly stále ještě v hubeném počtu, velmi sympatický nápad pro různé vrstvy hráčů.
Lidé, kterým vadilo sci-fi zasazení, se v Counter-Striku zhlédli pro jeho moderní vojenství. A lidé, kteří chtěli trochu více plánovat, v něm také našli to svoje. Nakonec i nešikovní sloni v porcelánu, kteří měli pomalé reakce, mohli hrát alespoň s boty. Kterým dali jenom nože. A sami si vzali „Paru“.
zdroj:
Valve
Oslavovat u Counter-Striku vydání v jeden konkrétní den je tak trochu nesmysl. Možná bychom totiž spíše měli výskat při příležitosti výročí Bety 6, která 19. června 1999 nejenže udělala díru do světa, ale definitivně vymantinelovala jádro toho, jak se Counter-Strike hraje.
Stejně tak bychom ale mohli slavit vydání verze 1.5, která po uvolnění 12. června 2002 vydržela nezměněná po dalších 14 měsíců a lze ji považovat za zlatý standard kvality značky i verzi, k níž nejspíše většina starších hráčů poprvé přičichla. Někde si však bod oficiálního vydání hry přece jenom musíme určit. A tak je nutno zapíchnout šipku do vydání verze 1.
Tou dobou už, pravda, Counter-Strike platil za jistý pojem. Hra se původně zrodila jako mod vyvíjený Mihem Le během jeho studia na univerzitě. Le, zajímající se o svět zbraní a speciálních jednotek a mající tou dobou zkušenosti z moddingu Quakea, okamžitě přišel s nápadem na multiplayerové bitvy teroristů s vojáky na mustru enginu Half-Life. Předtím ostatně pro Quakea vyvíjel mod podobný.
Valve však neuvolnilo modderský kit hned a Le tak prvních pár měsíců vytvářel 3D modely. Poté trvalo jenom měsíc a půl, než sesmolil první beta verzi Counter-Striku samotného. Pomáhal mu při tom zejména Jess Cliffe, který disponoval kontakty na tvůrce map a spravoval komunitu.
Zpočátku Counter-Strike neměl velkou popularitu, právě s Betou 5 se však protrhla pomyslná stavidla. Zatímco většina z nás se na přelomu let 1999 a 2000 obávala Y2Kalypsy, Le a Cliffe dostali nabídku z Valve, aby Counter-Strike prodali společnosti a šli do ní sami pracovat. Oba přijali. A vývoj tak utěšeně pokračoval.
zdroj:
Valve
Le dnes pracuje pro studio Pearl Abyss, které vyvíjí MMORPG Black Desert Online. V minulosti se podílel i na vývoji Rust, pracoval pro Valve a vyvinul si i vlastní hru Tactical Intervention, která z éry Counter-Striku zjevně vycházela.
Další dráha Jesse Cliffa je poněkud složitější. Do loňského roku totiž sice stále úspěšně pracoval pro Valve, poté však byl zadržen pro podezření ze sexuálního zneužívání dětí a/nebo držení dětské pornografie. Valve následně jeho pracovní poměr pozastavilo. Další vývoj tohoto příběhu není znám.
Podobně rozporuplný je i další vývoj značky Counter-Strike jako takové. Pamětníka nekonečných bitev o tunely v „dedustu“ sice nejspíše dílem potěší, že Counter-Strike se především ve verzi Global Offensive (na enginu Half-Life 2) stále ve velkém hraje, ale taky bude rozesmutněn z některých elementů, které v nové generaci se hrou souvisejí. Třeba s neslavným handlováním herních skinů, které přerostlo v obrovský byznys. Kdyby to byl býval Luděk Sobota viděl...
De facto dvacetiletá výdrž Counter-Striku je však přesto enormním testamentem kvality původní modifikace i starého enginu GoldSrc, který rozhýbal první Half-Life. Doba se mění, skiny se mění, dokonce i enginy se mění – ale Counter-Strike tu nejspíš bude ještě hodně dlouho jako pojem, který si i další generace okamžitě spojí se žánrem stříleček.
