V 90. letech byly letecké simulátory zvláštně nihilistickou zábavou. Jejich rozsáhlé atmosférické pustiny často neměly na desítkách kilometrů jediného živáčka, nebe v nejvyšším limitu evokovalo spíše hranice kosmu, ve výšce nejnižší se zase textury rozpíjely v ošklivé nic. A přesto na simulacích ujížděli jak fanoušci bezuzdné akce, tak autentického virtuálního vojenství. V éře, kdy prakticky každá 3D (a 2,5D) střílečka patřila do žánru sci-fi, vyznavači o fous realističtějšího militarismu jinou možnost ani neměli.
Pojem „simulátor“ je nutné ve zpětném zrcátku vnímat skepticky. Na jedné straně stály arkády jako F-29 Retaliator (1991 na PC) nebo Top Gun: Fire At Will (1996). Dále od nich se nacházely relativně komplexní záležitosti vyžadující trpělivost, ale nikoliv zevrubné studování mnohasetstránkového manuálu, jako B-17 Flying Fortress (1992) či Jane's USAF (1999).
A pak tu byla i hromadící se sorta her, které přistupovaly k simulátorům skutečně jako k simulátorům a chtěly nabídnout co možná nejvěrnější zážitek, před nímž by bylo nejrozumnější projít si výcvikem u skutečného letectva. Mezi nimi se nacházel EF2000 (1995), původní Su-27 Flanker (1996) a právě i slovutný Falcon 4.0 (1998).
Arkádový a střední proud po polovině 90. let značně opadly, až na výjimky později zcela zmizely. Hráčům tak zůstaly jenom simulátory vyžadující značné odhodlání. Mnoho kritických hlasů v devadesátkách tenhle trend hodnotilo jako absurdní chybu a Falcon 4.0 byl manifestací podobných obav i nadějí. Hra, ve které je třeba před první bojovou misí absolvovat přes třicítku (!) tréninkových scénářů, rozhodně cílila na fanatickou minoritu tehdejších virtuálních pilotů.
Falcon vykresloval jednu z nejpopulárnějších stíhaček své éry.
Cílit na hardcore piloty byl ostatně záměr vývojářů již od počátku. Falcon 4.0 měl za sebou před první řádkou kódu dekádu historie – titul de facto navazoval na F-16 Fighting Falcon z roku 1984, nejvíce je s ním ovšem asociován Falcon 3.0 z roku 1991 běžící ještě na starých 386kách.
Falcon 4.0 byl zpočátku vyvíjen s cílem vydat hru v roce 1996, nakonec však vývojáři titul horko těžko dokončovali na vánoční sezónu roku 1998. V době vydání se Falcon 4.0 honosil dnes už slavnou dynamickou kampaní umožňující různé podoby korejské války prožívat zas a znova. Taky ale trpěl pestrou paletou bugů. Po prvotní sérii patchů nový majitel MicroProse vývojáře navíc propustil a další vývoj uťal. Tím se mohlo zdát, že černé obavy kritiků komplexních simulací se definitivně naplnily.
V roce 2000 se ale stal zázrak – unikl zdrojový kód hry. Okamžitě začala vznikat baterie různých fanouškovských modifikací, které byly nakonec v roce 2005 vydány novým týmem z Lead Pursuit jako Falcon 4.0: Allied Force. O sedm let později dorazila i BMS verze, která je používaná dodnes. Nabízí jak poslední modely skutečné stíhačky F-16, tak i novější digitální záležitosti v podobě podpory zobrazení DirectX.
V součtu Falcon 4.0 platí za nejdéle trvale vyvíjenou hru běžící na původním kódu v historii – příští rok bude tenhle titul aktivní 25 let! Sázka na realističnost tak nakonec skutečně byla tou správnou reakcí na skomírání jednoho herního proudu. Relativně malá, ale o to sveřepější komunita se za to hře odvděčila tím, že jí vdechla nezvykle dlouhý život.
