Nutno říct, že první Grand Theft Auto nebylo zářezem číslo jedna na seznamu open world her. Řada RPG, kosmických simulací či plošinovek nabídla ochutnávku otevřeného světa o mnoho let dříve, z podzimu 1997 se vysokou svobodou pohybu po herním světě pak pochlubil i jistý Fallout: A Post Nuclear Role Playing Game. Hratelnost Grand Theft Auto a možnost vžít se do role záporáka však dala otevřený svět GTA pocítit jasněji, snadněji a rychleji než u konkurence.
Leccos se napsalo a namluvilo o tom, nakolik bylo zločinecké zasazení kalkulem vytvořeným pro kontroverzi a nakolik se na atmosféře open world mechanik podepsaly technické detaily vývoje hry - například skutečnost, že původně bylo GTA vyvíjeno jako závodní záležitost Race'n'Chase. Teprve poté tvůrcům z DMA došlo, že uvnitř prototypu honiček mezi policajty a zloději na ně sympaticky pomrkává zajímavější simulátor kriminálníka.
Podobné vývojářské pikanterie, včetně ukázky raných verzí enginu Grand Theft Auto, ale už před časem rozebralo duo Dobrovský & Olejník v Retro GamesPlayi, takže jim rád přenechám slovo. Klidně si to sjeďte celé, já tu počkám s dalšími memoáry...
Grand Theft Auto se nehrálo masově jenom kvůli tomu, že jsme tu mohli kostit civilisty (to zvládl i reskin Dooma) anebo kvůli svému vzhledu (který byl v roce 1997 už vzhledem k boomu 3D her mírně zastaralý). Pro mě osobně, a tuším i pro řady jiných, tu byla nejhlavnější možnost si vybrat.
Už pouhá šance chodit po ulici a zároveň jezdit vozidly byla první atypický prvek v GTA. Něco podobného v roce 1997 ještě nebylo zvykem - buď jste měli střílečku/arkádu, anebo závodní hru/simulátor. Dnes to může působit banálně, ale nelze snad ani vyjádřit, kolik nocí hráči leteckých simulací probděli nad úvahami, jak by se hrál Falcon 3.0, kdyby po sestřelu hráč mohl pokračovat v boji na zemi a třeba si ulovit další stroj!
Totéž platilo i pro řadu jiných titulů. Mohli bychom vzpomenout i na Flashpoint nebo Battlefield 1942, ovšem dřívější Grand Theft Auto dal tento žánrový mix (pravda, značně zjednodušeně) pocítit masám jakožto první velká hra.
zdroj:
Michael Dailly
Nedokončený plně 3D remake GTA 1 z dílny Michaela Daillyho
Nešlo ale ani nutně o možnost výměny vozidel či úprku pěšmo. Ze své podstaty dávalo Grand Theft Auto rovněž ochutnat, jak by jednou mohla vypadat bájná virtuální realita. Mohli jste se městem procházet jako Joker z Burtonova Batmana a pustošit vše na potkání, ale klidně jste se mohli i živit jako taxikář. Anebo namísto jízdy autem usednout do městské hromadné dopravy!
Jasně, že nešlo o žádné The Sims a roleplaying za obyčejného člověka svou zábavnost vyčerpal velmi rychle. Ale byla tu ta možnost, a právě díky tomuhle detailu pro mě na konci 90. let bylo Grand Theft Auto zajímavější hrou než většina jiných titulů. Možnost získávat řetězené body za masovou vraždu nicméně jeho popularitě také jistě nemálo prospěla...
zdroj:
Rockstar Games
Grand Theft Auto bylo stejné jako americká představa sebe sama - živočišné, svobodné a bez následků!
Netřeba asi popisovat, kudy se série vydala dále. Mírně zapomenutý druhý díl lze dnes považovat za zajímavou slepou evoluční větev. Teprve třetí díl z roku 2001 díky přenesení do 3D udělal z Rockstar North skutečné rockové hvězdy herního nebe. Kam o dekádu později došlo GTA V a především GTA Online, už pak nejspíš dobře víte.
Závodní hra, top down simulátor zločince, 3D sandbox s filmovým vyprávěním, online svět... Jméno Grand Theft Auto mělo v průběhu posledních 21 let řadu různých podob a Rockstar se nikdy nebál změnit formulku značky, aby vyšel vstříc tomu, co aktuálně fungovalo nejlépe. Ať už však bude GTA znamenat v budoucnu cokoliv, vždy se bude nějakým způsobem srovnávat s legendárním prvním dílem.
Za titulní obrázek děkujeme webu iGrandTheftAuto. Krišňáci se k našim díkům nepřipojují.
