S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl byl poměrně významný „next-genový“ titul již v době vydání. Dlouhé čekání po letech odkladů sice některé jeho technologické přínosy umenšilo a vývojáři z GSC samozřejmě museli v roce 2007 upustit od řady dalších ambicí, ale výsledný titul byl přesto velmi působivý. Otevřená hra, v níž jste mohli navštívit fantaskní verzi okolí černobylské elektrárny, má dodnes elektrifikující atmosféru.
Nejde jenom o mnohdy zmiňované východní zasazení, ačkoliv rozpadlá slovanská estetika má při pozorování stalkerů klábosících u ohně značný půvab. Unikátnost S.T.A.L.K.E.R.a pramení i z toho, že nebyl ani tak docela střílečkou, ani tak docela RPGčkem. Nebo spíš: úspěšně se snažil být obojím.
Hráč zvyklý na Operaci Flashpoint a další drsné střílečky mohl ke S.T.A.L.K.E.R.ovi přistupovat jako k simulátoru osamělého vojáka. Naopak hráč odchovaný Oblivionem či jinými tradičnějšími RPG mohl svou postavu dlouhodobě vylepšovat.
Tito dva hypotetičtí hráči mohli třeba k nočnímu lovu upírů přistoupit z odlišných stran. Ten první by si počkal na přepadení ze zálohy, podpořen výbušninami a těžkým kalibrem. A ten druhý by si vypomohl porcí zajímavých artefaktů.
zdroj: Vlastní
S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl byl vlastně prototypem survivalové hry a dodnes jde o prototyp nejlepší. Nalezli jste v něm krvácení, radiaci a další prvky běžné pro dnešní hry jako The Long Dark, ale nestál na nich primárně. Stále jste v Zóně měli nějaký cíl a k jeho naplnění jste nemuseli škudlit náboje jako v pozdějších „skutečných“ survivalech. Vznikl tak mnohem ucelenější titul bez hluchých míst, která trápí jeho následovníky.
Není to jediný žánr, který S.T.A.L.K.E.R. předběhl. Když vezmeme v úvahu jeho datadisky, bylo to vlastně nesmírně inovativní RPG. Otevřený svět (i když, pravda, omezený jednotlivými mapami), inteligentní chování NPC, loajalita frakcí, fyzika a živoucí potvory v součtu přinesly celek, kterému se začaly open world hry podobat teprve v posledních pěti letech.
Studio GSC bylo zkrátka ambicióznější než konkurence, bohužel ovšem v rozporu se svými reálnými možnostmi. Za ty nejlépe mluví skutečnost, že původní vize S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl byla více méně dokončená až komunitou fanoušků dlouhé roky po vydání hry.
O tom, co vše se původně plánovalo a proč se to změnilo, by bylo možné sepsat celou knihu. Od prvního konceptu mimozemské střílečky Oblivion Lost, z něhož se nakonec stal Shadow of Chernobyl, uběhla řada let a GSC během nich získalo pověst problémově vedeného studia. Události po vydání, kdy vzniklo hned několik pseudo-druhých dílů, to jen potvrdily.
Všechny problémy a nenaplněné sny ovšem nemůžou S.T.A.L.K.E.R.ovi upřít jeho prvenství v oblasti autenticky pojatých otevřených světů, které vás chtěly zabít a vy jste v nich nebojovali jen o vítězství, ale taky o holé přežití. S.T.A.L.K.E.R. byl zkrátka... uvěřitelný. Nešlo o karikaturu jako v případě Falloutů, nebyla to žádná fantasy, a snad i proto hra dýchala tíživou existenciální atmosférou.
Nakonec vlastně není překvapivé, že S.T.A.L.K.E.R.a navzdory neumírajícím nadějím na dvojku potkal celkem smutný konec. V mnohém sice prošlapal cestičku ostatním, ale jak už to tak u průkopníků chodí, udělal při tom takovou míru přešlapů, že se mu to nemohlo nevymstít. A proto žádná dvojka dosud neexistuje.
Zóna nepromíjí zaváhání. Přesto ale žije naděje: tolik jsme si přáli druhý díl, že nám naše nejniternější přání možná bude splněno. Právě dnes jsme ze Stalkera 2 dostali první oficiální obrázek!
zdroj:
GSC
