Dnes samozřejmě víme, že třetí rozměr a strategie fungovat můžou, mnohdy však díky tomu, že 3D strategie se nadále drží dvourozměrného zobrazení mapy. První díl série Total War byl ovšem ve své éře jedním z mála příkladů, kde mix obou žánrů nejenže výborně zafungoval, ale navíc nečinil ústupky stran přehlednosti ani komplexity.

Stalo se tak dílem díky tomu, že 3D strategická vrstva nebyla jediným komponentem hry. Hlavním cílem Shogun: Total War bylo sjednotit sengokácké Japonsko pod svou vlajku, takže taktické bitvy byly doprovázeny strategickou mapou, stejně jako ve zbytku série. Pro hráče zhýčkané novějšími Total Wary je ale snadné zapomenout, jak zjednodušená strategická úroveň byla. Žádné námořní bitvy, žádný výzkum, spíš jen takové pokročilejší šachy.

Komplexnost strategické složky dalších dílů postupně nabobtnala, ale první Total War byl jiný, rychlejší a svého druhu jednodušší. Přesto měly zdejší bitvy větší význam, než by bylo bez strategické mapy možné. Tím spíš, že umělá inteligence byla na sympaticky vysoké úrovni a konkurenti se nebáli před vaší armádou klidně chytře ustupovat, pokud jste je přečíslili. O podobné AI si třeba série Civilization stále může nechat jenom zdát.

zdroj: tisková zpráva

Taktická část oproti tomu učinila celou řadu přešlapů. Umělá inteligence soupeřů často nebyla hodna toho jména, jednotky se občas chovaly, jak se jim zachtělo, ovládání a mechaniky byly čas od času poněkud toporné. Ani oblíbenou kratochvíli v podobě zazoomování panákům až po kotníky není dnes radno opakovat – grafika taktických bitev prvního Shoguna nezestárla zrovna s grácií.

Je toho hodně, co Total Wary v bitvách za poslední dvě dekády notně vybrousily, základ zde však rozhodně byl, a to ve své éře stačilo. První Shogun nepůsobil infantilně jako někteří konkurenti, ale nešlo ani o překomplikovanou globální hru zaměřenou spíše na tabulky a abstraktnější mechaniky (ve stejném roce v Německu vyšla i první Europa Universalis). Namísto toho dával hráči pocit, že je hlavně vojevůdcem velkého tažení, stále si však mohl vybírat, kudy se má ono tažení ubírat.

Poněkud nečekané bylo i japonské zasazení, které nemuselo vyhovovat každému zápaďákovi. Total War byl ale sám o sobě natolik zajímavou hrou, že v leckom naopak vzbudil zájem o japonskou historii a kulturu. I díky tomu je první Shogun jedinečnou nostalgickou památkou své doby.

zdroj: tisková zpráva

Vývojáři z Creative Assembly si nejspíš ještě před vydáním uvědomili, že jejich engine a formulku lze aplikovat nejenom na zemi vycházejícího slunce, a jali se pracovat na populárnějších nástupnících. Dva roky po Shogunovi vyšel Medieval: Total War, dva roky po něm Rome: Total War, v dalších letech Empire: Total War, Napoleon: Total War, dnes už došlo i na warhammerovské díly nebo díl čínský. I sám Shogun se před osmi lety dočkal pokračování. Kola série se začala točit naplno, za což autorům musíme být vděční. A oni zase musí být vděční nedokonalému, ale unikátnímu Shogunovi.