Úspěšné tažení hry na Steamu poháněla šuškanda, která se šířila jako virus. Skutečná síla viru PUBG ale netkví jen ve vtipných uživatelských recenzích, a ještě vtipnějších gifech. Hra vystřelila mezi Twitchovou smetánku stejně rychle, jako vás může ve hře někdo zastřelit.

League of Legends, Hearthstone, Dota 2 i CS:GO se na populární streamovací službě musely posunout a uvolnit místo nováčkovi, který ani nezaklepal. Tajemný pán v dlouhém plášti s kapucí rozkopl dveře a na chodbě zapíchl vlaječku s nápisem „Tady je Greeneovo.“

zdroj: tisková zpráva

V jednoduchosti je síla

Posaďte běžného a žánrem nepolíbeného hráče ke streamu Dota 2 a za pár minut mu vybouchne hlava. Ne nadarmo nechává Valve komentovat streamy z The International i tak, aby se v dění alespoň trochu orientoval i absolutní nováček.

Teď posaďte stejného neználka před stream PUBG. Není třeba mu cokoli vysvětlovat, přehrabovat se desítkami postav, jejich schopnostmi a hromadou neustále se měnících faktorů. PUBG se tváří uvěřitelně, všichni jsou na tom stejně a na první pohled člověk ví, která bije, i když tomu tak není.

PUBG je okamžitě uchopitelná prakticky pro kohokoliv, kdo někdy viděl libovolnou hru. Všichni panáci jsou stejní, vy se na akci díváte z pohledu „hlavního hrdiny“ a buď se schováváte, nebo střílíte. Žádné lajny, supporti, wardy, last hitting a podobé libůstky.

zdroj: tisková zpráva

Hororová náhoda je blbec

Takřka stoprocentní čitelnost hry jde ruku v ruce s pocitem neznáma, strachem o život a extrémně vysokým faktorem náhody i štěstí. Tedy s prvky, které má PUBG společné s hororovými filmy. Nikdy nevíte, jestli je támhleten dům plný tolik potřebného lootu, nebo po zuby ozbrojených nepřátel. V hororech také nevíte, kde na nebohé hrdiny číhá monstrum a čeho všeho jsou obě strany schopné.

Díky absenci respawnu a křehké virtuální schránce navíc berete smrt vážně a nemrháte životy tak jednoduše, jako třeba v Overwatch. Neriskujete, chcete přežít. Situace, kdy při lootování baráku zpozorníte, protože přijíždí auto, jsou na denním pořádku. Ve chvílích, kdy se jen s pistolí krčíte v prvním patře, zatímco neznámý řidič vystoupí a začne prohledávat přízemí, si jako hráč div nenaděláte do kalhot. Jako divák pak ani nedutáte a se zatajeným dechem sledujete, co se bude dít.

Kouzlo takové situace spočívá v neznalosti pohledu obou stran. Viděl řidič hráče přes okno? Je perfektně vyzbrojený, nebo nic nemá a krvácí? Jde se rychle před někým schovat, nebo naopak sám vyhledává konflikt? Samé otázky, žádné odpovědi a kruh se uzavírá.

Podobné nervy drásající situace zažíváte v roli hráče i diváka, který se zrovna nedívá na horor, ale na Twitch. Obrovský faktor náhody má v kombinaci se štěstím za následek nejen (zatím) svěží hratelnost, ale i jednu napínavou situaci za druhou, kdy si hryžete nehty napětím i v roli diváka.

zdroj: Archiv

Kdo uteče, vyhraje

PUBG může být do jisté míry i střílečka, ale za akci a odvážný přístup vás odmění stejně, jako za taktiku „kdo uteče vyhraje“. Už několikrát jsem sledoval situaci, kdy se opatrný streamer lekl nepřátel, nasedl do auta a za svistu kulek upaloval pryč. Jenže měl smůlu na vytrvalé nepřátele – nasedli na motorku se sajdkárou a začala divoká akční honička.

V takovém případě nemusíte znát systém kruhů, koncept Battle Royale, nuance s odstavováním aut čelem k východu (budiž tomuhle fíglu země lehká), nebo snad Greeneovu předchozí tvorbu. Prostě si jen z pozice diváka užíváte spontánní a napínavou honičku.

Podobně jako Overwatch vychází vstříc supportům, umí být PUBG rájem pro pacifisty. Teoreticky můžete vyhrát jen s jediným zabitím, s trochou štěstí i bez něj. Na druhou stranu se cení i přesná muška, týmová spolupráce, kreativita, kombinace výstroje, výzbroje, chytrého použití vozidel a desítek další faktorů. Přesto PUBG nepůsobí těžkopádně.

zdroj: tisková zpráva

Kondenzovaná hratelnost

Do karet zde hraje také faktor prakticky nulové nudy. Zatímco mi během první třetiny zápasů Dota 2 začíná padat hlava, PUBG sešlapává pedál k podlaze hned od začátku. I když vyčůraně doplachtíte na okraj opuštěného města a nikdo neletí vaším směrem, nikdy nevíte, jestli vaším směrem nejede rezavá Dacia plná krvežíznivých nepřátel.

Přinejlepším můžete mít „jistotu“ bezpečí maximálně několik minut, a i o tom by se dalo spekulovat. Zmenšující se kruh vyžene na palouček plný sniperů i toho největšího kempera, zatímco ve chvílích klidu je tu zase tlak na co nejrychlejší sesbírání lootu a prostor pro komunikaci streamera s diváky. Výsledkem je v podstatě neustále zajímavý zápas, který je v drtivé většině případů radost sledovat.

zdroj: tisková zpráva

Triple A

PUBG se sice nevyloupla odnikud (Greene byl v jistých kruzích dobře známý, komunita o hře věděla a studio Bluehole také nejsou žádní zelenáči), ale více než kdy jindy platí, že zde za úspěch nemůže marketing. Úspěch tu mají na svědomí především hráči a diváci.

Svým způsobem tak může být PUBG povzbuzující injekcí pro všechna malá studia, která namísto na marketing spoléhají jen na svoji hru. PUBG je jeden z mála příkladů, který ukazuje, že jde prorazit i bez velkého rozpočtu na propagaci.

Na hlavě se drbající, lehce panikařící manažery ve velkých firmách bych teď chtěl vidět stejně rád, jako vyladěné zpracování Greeneova konceptu. Jestli to bude ve formě samostatné hry, nebo módu třeba pro GTA Online, Call of Duty, The Division, Wildlands nebo něco jiného, uvidíme zřejmě brzy.

Mezitím je tu ale Playerunknown’s Battlegrounds, která bude pravděpodobně ještě tento měsíc slavit pět milionů prodaných kusů, a která divákovi nabízí zábavnou podívanou, o níž se mohou jiné hry jen pokoušet.