Podruhé Zaklínač vstoupil do komiksových vod v souvislosti s vydáním druhé hry. Komiks s názvem Zájmy státu psal Michal Galek a kreslil Arkadiusz Klimek. U nás vydal dva sešity po 26 stránkách přímo Comgad, přičemž první z nich dávala společnost Xzone k předobjednávkám druhého dílu zdarma. V současné době jsou už oba sešity vyprodané a hledat je musíte hlavně po antikvariátech.

Ucházející příběh a slušnou - realistickou kresbu, která by občas zasloužila zesvětlit, v Zájmech státu zabíjí nezkušenost tvůrců. Postavy mají málo prostoru, aby se staly zapamatovatelné, akce je nepřehledná, bubliny zasahují i do jiných panelů a hapruje též jejich návaznost.

V dramaturgii příběhu jsou často podivné střihy a celý komiks se nečte dobře. Svůj díl viny na tom má i fakt, že původně mělo jít o trojici sešitů, jejichž příběh byl seškrtán do dvou. Čtenáře to ale nemusí zajímat a Zájmy státu jsou tak maximálně jakousi kuriozitou a jednohubkou.

zdroj: tisková zpráva

Skleněný dům je hororové peklo

Až s Divokým honem došlo ke komiksové obrodě Zaklínače, které se ujali Paul Tobin a Joe Querio. Ve spolupráci s americkým nakladatelstvím Dark Horse přivedli Vědmáka ke komiksu potřetí a tentokrát už úspěšně. V současné době vyšly dva svazky: Skleněný dům a Liščí děti. Oba mají 136 stránek a jsou rozdělené do celkem pěti sešitů.

První příběh s názvem Skleněný dům zapadá chronologicky mezi původní povídky. Scenárista Paul Tobin rozehrává příběh o zradě, lásce a nestvůrách, který je do značné míry věrný Sapkowského předloze. V komiksu se tak dočkáte zopakování několika zaklínačských zásad a odhalení několika střípků z Geraltovy minulosti.

Výborná je zejména atmosféra, která postupně houstne, a je řádně pochmurná. Pochvalu zaslouží i zajímavě napsané postavy a excelentní dialogy, které se kvalitou blíží knižní předloze. Chybí jen více černého humoru. Kde si naopak mohu stýskat, je na můj vkus až přílišné nadužívání akce.

Tobin by mohl občas zvolnit a místo neustálého využívání znamení Aard a Igni nechat Geralta, aby spíše pátral, pečlivě se připravoval na boj a třeba se i napil nějakého toho zaklínačského dryáku. Právě pečlivá příprava na samotný střet mi oproti knihám dost chyběla. Pokud ale odpustím přemíru akce, komiks drží solidní tempo, děj vás zaujme a během čtení jistě potěší i slušný příběhový zvrat. Je to zkrátka solidní zaklínačská povídka.

zdroj: tisková zpráva

Přestože přebal Skleněného domu mě příliš nezaujal (a to ji kreslil Mike Mingola, autor Hellboye), kresba uvnitř je na tom výrazně lépe – detaily a prostředí jsou dobře vyvedené, jen mi nesedí některé akční scény. Joe Querio v nich pro zvýraznění dynamičnosti používá jednodušší kresbu a nezabývá se detaily. Většinu času je to v pořádku a jde o zajímavý nápad, nicméně okamžiky, kdy postavy nemají ani oči, nos a ústa už mi přijdou kontraproduktivní.

Jako celek mě Skleněný dům příjemně překvapil. Funguje totiž lépe než Sapkowského Bouřková sezóna. Komiks na rozdíl od ní působí příjemně kompaktně a nesnaží se splést dohromady až příliš velké množství dějových linek.

zdroj: tisková zpráva

Liščí děti kradou námořníky

Druhý komiks od autorské dvojice Tobin-Querio s názvem Liščí děti je převyprávěním jedné (podle mého zároveň nejlepší) z dějových linií Bouřkové sezóny od Sapkowského. Zaklínač se v té době spolu s mistrem trpaslíkem ocitá v divočině, kde po úsměvné příhodě s trollem dojde do menší vesnice. Z ní si chce najmout loď, aby se co nejdříve dostal do civilizace, resp. většího města. Štěstí mu přeje a koráb nachází, přičemž jako platbu po něm posádka vyžaduje, aby v případě problémů přiložil meče k dílu a ochránil je.

Geralta na palubě chtějí až podezřele nadšeně, nicméně zaklínač do města potřebuje a nabídku musí přijmout. Brzy však zjišťuje, že jeho podezření byla správná a námořníky pronásleduje Liščice, kterou naštvali jedním nepříliš hezkým činem. Tahle nestvůra však není z těch, kteří před nepřítele skočí a chtějí jej sežrat - spíše se své oběti snaží zmást úskočnými triky, halucinacemi a kouzly. O zábavu je tedy postaráno a lidé pomalu odhalují svá tajemství i pokřivené charaktery.

Atmosféra tohoto komiksu není tak temná jako v případě Skleněného domu, nicméně i tak si užijete spousty mrazivých momentů, bojů s příšerami a hlavně poznávání lidské hlouposti, chamtivosti a podlosti. Příběhová linie je opět vystavěna dobře, vše příjemně odsýpá a převod původního knižního segmentu do komiksu se povedl. Jen škoda, že vytržením z kontextu novely do samostatného příběhu nedává moc smysl jedna konkrétní událost...

zdroj: tisková zpráva

Komiks perfektně vystihuje Geraltův cynismus a konečně se dočkáte i delších dialogů a momentů klidu před akcí. Absence meditace nebo detektivního pátrání pro změnu dává smysl. Akce by ale pořád mohlo být trošku méně, stejně jako by mohla být lépe vykreslena závěrečná konfrontace a některé charaktery vedlejších postav: spousta jich plní jen funkci křoví. Buď v ději vůbec neměly být, nebo jim měli dát tvůrci více prostoru.

Zlepšení se dočkala kresba, kdy Joe Querio opět skvěle vystihuje atmosféru - dívat se na jednotlivé panely je prostě radost. Skvěle vypadají změny prostředí, kdy třeba podvodní momenty nebo bezútěšný močál doslova vyráží dech. Querio také využívá realistickou kresbu a v rámci akčních sekvencí zjednodušuje, nicméně v případě Liščích dětí mi přijde toto zjednodušování citlivější a nebije do očí.

Komiks Liščí děti funguje jako příběh s ponaučením a dobrou pointou snad i lépe než v původní knize. Přesto právě z faktu, že jde o adaptaci, plyne několik problémů. Až na pár listů s vlastním úvodem nenabízí komiks příběhově nic nového. Snaha dostat Geralta do určité situace ústí v nevěrohodné momenty. Tempo je ke konci až příliš rychlé a závěrečná konfrontace by mohla být dramatičtější a lépe vystavěná. 

Celkově jde o něco slabší dílo než Skleněný dům, ale i tak jej lze doporučit jako příjemné počtení. Doufám však, že příště Tobin opět přijde s něčím svým, vystaví temnější příběh a představí méně postav. Potenciál autorská dvojice Tobin-Querio má, a je škoda jej „zahazovat“ pouhými adaptacemi, které jsou navíc až příliš úzkostné, nenabízí žádný vlastní pohled a navíc zahrnují i postavy, které dělaly jen křoví.

zdroj: tisková zpráva

Zaklínač a jeho svět

Mimo komiksové hájemství stojí titul Zaklínač a jeho svět, nicméně pozornost si určitě zaslouží. Jeho autorem je Marcin Batylda, přičemž hlavní podíl na vydání má opět CD Projekt RED, který tímto dále podtrhl spolupráci s Dark Horse. Zaklínač a jeho svět nicméně rozhodně komiks není, jde totiž o průvodce světem Zaklínače z pohledu Marigolda. U nás se o vydání zasloužila nakladatelství Crew spolu s Fantom Printem.

Velkoformátová kniha je vytištěna na kvalitním papíře a její obsah je přehledně rozdělený na popisy světa, historii zaklínačů, magii a náboženství, stvůry a Geraltův příběh až po závěr Divokého honu. Nejde samozřejmě o čistou beletrii, ale spíše o historii fikčního světa, který obsahuje spoustu zajímavých kapitol a paralel s naším světem, což je ostatně Sapkowského specialita, kterou tvůrci hojně přejímají. Nejvíce se mi ale líbil popis tajemstvím zahaleného zaklínačského řádu, který představuje první ucelenější zápis nějaké zaklínačské historie a soupis schopností.

Průvodce je ve všech částech čtivý, shrnuje všechno důležité a přidává i několik zajímavých postřehů navíc. Jen škoda, že někdy je kniha stručná a neobsahuje informací ještě více – to by ale vyžadovalo i spolupráci Sapkowského. Velmi dobře zvládnutý je český překlad, který nikde neskřípe, a důležitou součástí knihy jsou také krásné artworky, kresby a rendery.

zdroj: tisková zpráva

Obrazový a textový materiál dohromady tvoří skutečnou lahůdku, kterou lze doporučit všem fanouškům Zaklínače. Takto ucelené, čtivé a graficky pěkně ztvárněné informace o vašem oblíbeném světě totiž jinde nenajdete.