Proč na mně cizím lidem v Apex Legends záleží? Protože ví, že když zemřou, já udělám pro jejich oživení maximum. Většinou. A oni udělají (většinou) to samé pro mě. Důvod je prostý: sami moc dobře ví, že jediná jejich naděje na oživení jsem já. Proto si mě musí udržovat za každou cenu naživu a já zase udržuju naživu je.

Live, Die, Repeat

Vzájemná závislost tu stojí na zdánlivě nepříliš inovativní drobnosti: možnosti respawnu. Na papíře o nic velkého nejde, ale v praxi jde o jeden z hlavních taháků Apex Legends. Umřít a zase se vrátit do zápasu můžete jen tady (než to zase někdo zkopíruje) a jen samotná možnost oživit celý svůj tým umí leckdy vytvořit dravější a intenzivnější chvíle než kdejaká přestřelka.

Možnost oživit padlé kolegy tu navíc vývojáři chytře neomezují jen na healerku Lifeline. Andělem strážným tu může být kdokoliv, bez ohledu na pomyslné škatulky.

Na vlastní kůži jsem zažil hned několik hrdinských sprintů spoluhráče za hranici kruhu, do nebezpečné oranžové zóny, jen proto, aby mě zachránil. Respektive aby sebral můj Banner, doběhl s ním k Respawn Beaconu a oživil mě. Pak mi ze svého inventáře vyházel několik věcí a v okolí důkladně pingoval všechno užitečné.

Věděl totiž, že úplně stejně bych se o něj postaral já. Sám jsem několikrát riskoval krk jen proto, abych během přestřelky sebral spoluhráčův Banner a následně s ním utíkal k jednomu z Beaconů. To s sebou nese nemalé riziko, protože Beacony jsou exponované, oživování chvíli trvá a resuscitovaný hráč se zpátky do hry dostane skokem z vlastní lodi, jejíhož příletu si mohou všimnout ostatní v poměrně širokém okolí.

zdroj: tisková zpráva

Oživený hráč navíc nemá žádnou výstroj ani výzbroj, tudíž je snadnou kořistí, ale zase dostal druhou šanci. Holt je to něco za něco, ale vývojáři se to v rámci férového balancu snaží vždy trochu usnadnit – nejenže tu oživování vůbec funguje, ale věděli jste například, že u Respawn Beaconu může padlého spoluhráče oživit i váš kolega, který Banner nesebral? K Beaconu nemusíte pelášit vy, i když jste Banner před minutou vlastnoručně zvedli ze země. Má-li to k Beaconu blíž váš kolega, může se o oživení postarat on.

Oživit se, nebo lépe řečeno zvednout se zase zpátky na nohy ze stavu Knocked Down, můžete i sami. Sice k tomu potřebujete legendární (zlatý) Knockdown Shield, o které během hraní rozhodně nezakopáváte, ale jde o další možnost, jak se vrátit do hry. Vývojáři jako by vás chtěli ve hře za každou cenu udržet a dát vám víc možností, jak definitivně neskončit, než přímá konkurence Apexu.

All you need is kill

Na začátku jednoho zápasu nám zabili spoluhráče, co se zapomněl v Bunkru. Druhý kolega na něj kašlal a utíkal za vidinou lootu na opačnou stranu. Já neměl ještě ani jednu zbraň, ale chtěl jsem to hecnout. Buď, anebo. Vydal jsem se tak do jámy lvové a vlezl do Bunkru.

Spoluhráčův Deathbox byl v jedné podlouhlé místnosti společně s dalšími Deathboxy a nepřátelským týmem, který byl za tenhle sklad plný bedýnek odpovědný. Využil jsem chvíle, kdy trojice vrahů čile lootovala, vběhl do místnosti, rychle sebral Banner a ještě rychleji pelášil zpátky.

Tímhle hrdinským kouskem (pro tip: chvalte alespoň sami sebe!) jsem nepřátele asi tolik zaskočil, že jsem slyšel hvízdat kulky kolem uší až za pár vteřin.

zdroj: Archiv

Vyběhl jsem z Bunkru, sprintoval a klouzal, co mi síly stačily, zatímco všude kolem mě dopadala jedna kulka za druhou. Pár jsem jich taky schytal, ale přežil jsem. Respawn Beacon byl na dohled a druhý kolega – Bangalore – si naštěstí zrovna touhle dobou vzpomněl, že Apex Legends je týmová hra. Kolem Beaconu naházel kouřové granáty a dotírající nepřátele trochu zbrzdil krycí palbou.

Z okolostojících Supply Binů jsem bleskově pobral, co se dalo, načež jsme se vydali osudu naproti: všichni tři jsme se vynořili z kouře a dotírající nepřátelský tým popravili. Maximální adrenalin a pocit zadostiučinění. Mlask.

A jedeme dál

Podobné kousky jsem opakoval několikrát, stejně jako jsem jich byl svědkem ze strany spoluhráčů, kteří riskovali kůži kvůli mně. Několikrát pro mě šli za hranice kruhu, několikrát mě oživovali v příliš hektických situacích a nejednou prchali s mým Bannerem skrze jeden z horkovzdušných balónů, když po nich nepřátelé zezdola stříleli.

Ve výsledku jsem tak díky možnosti být znovu a znovu oživen mnohem víc zainvestovaný nejen do zápasů, ale i do náhodně vybraných spoluhráčů. A oni jsou víc zainvestovaní do mě. Všichni totiž víme, že to smrtí nekončí. A i když mám fakt smůlu a někdo mě sejme hned na začátku, nemusí to znamenat konečnou. Na rozdíl třeba od PUBG, kde může být loading a příprava na začátek zápasu někdy delší než zápas samotný.

Bez možnosti vzájemného a na zvolené postavě nezávislého oživování bych v Apex Legends nezažil skoro polovinu těch nejintenzivnějších momentů, kterých jsem byl v posledních týdnech svědkem a účastníkem zároveň. Možnost oživování mi v battle royale najednou přijde stejně samozřejmá jako samotný kruh.

zdroj: tisková zpráva

Zrovna minulý týden jsem zažil své druhé vítězství. A zrovna to bylo ve hře, kde jsem jednou umřel já a kolegovi se podařilo skonat hned dvakrát. Jenže jsme se o sebe příkladně starali a díky tomu to dotáhli až do konce. Teamwork makes the dream work!