Hráčská porucha bude zahrnuta v jedenácté verzi publikace Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů. Podle bližší definice Mezinárodní zdravotnické organizace se porucha projevuje třemi hlavními způsoby: zhoršenou kontrolou nad hraním, upřednostňováním hraní před ostatními zájmy a aktivitami a pokračujícím hraním navzdory jeho negativním důsledkům.
Poprvé se o jejím uznání za oficiální diagnózu začalo uvažovat na konci roku 2017. Celosvětoví zástupci herních firem už WHO žádají o přezkoumání rozhodnutí, které je podle nich unáhlené a není založené na transparentních názorech nezávislých expertů.
„Jsme znepokojeni tím, že dospěli k závěru bez konsensu akademické obce. Následky dnešního jednání by mohly být dalekosáhlé, nezamýšlené a na úkor těch, kteří potřebují skutečnou pomoc,“ píše se ve společném prohlášení, ke kterému se připojily různé herní asociace z Evropy, USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Korey, Brazílie a Jihoafrické republiky.
Nová klasifikace vstoupí v platnost 1. ledna 2022. Organizace o zařazení hráčské poruchy začala uvažovat zejména kvůli módě titulů, které podporují kompulzivní hraní, tedy různé denní odměny a bonusy za věrnost. Podle WHO díky oficiální diagnóze budou moct zdravotníci věnovat zvýšenou pozornost riziku rozvoje této poruchy a přistoupit k příslušným preventivním a léčebným opatřením.
Podle průzkumu Univerzity Palackého v Olomouci závislost na hrách ohrožuje 4 % českých dětí a adolescentů ve věku 11 až 19 let. Psychologové nicméně upozorňují, že delší doba hraní nutně neznačí závislost a je potřeba ji vždy posoudit v celkovém kontextu.