Dvanáct minut Hunt: Showdown ukazuje nutnost týmové spolupráce a naslouchání svému okolí
zdroj: tisková zpráva

Dvanáct minut Hunt: Showdown ukazuje nutnost týmové spolupráce a naslouchání svému okolí

12. 10. 2017 13:59 | Video | autor: Patrik Hajda |

Crytek nám představil svou multiplayerovou kompetetivní kooperaci již na několika videích. Tři vývojářské deníčky se zabývaly historií a hratelnostísmrtící výbavou a level designem, zatímco temné záběry z letošní E3 odhalily lov nechutného pavouka. Toho samého pavouka loví dvoučlenný tým i v nových záběrech, tentokrát však ve dne a s dodatečným komentářem kreativního ředitele Magnuse Larbranta.

Hned první záběry mě značně překvapily. Myslel jsme si totiž, že se Hunt: Showdown bude striktně držet temné vizuální stránky alternativního konce 19. století. Očekával jsem, že vždy půjde o hororové pojetí. Přeci jen zmutovaní farmáři, napůl rozpadlí psi a přerostlý pavouci v noci dokáží nahnat hrůzu, ale ve dne na nových záběrech se všechno zdá být mnohem jednodušší a rozhodně ne děsivé.

Video začíná ve chvíli, kdy ústřední dvojice již našla dvě ze tří stop vedoucí k pozici smtícího pavouka. Bez dalších okolků se vydávají za třetí stopou, v čemž jim dopomůže speciální schopnost, kdy malé zlo zakořeněné ve vás samotných „vycítí“ pekelného zplozence v okolí a vy tak víte, kudy se vydat.

Ve videu můžete vidět věrně zpracovanou ruskou pušku Mosin-Nagant z roku 1891, ale také krapet smyšlenou samočinnou pistoli, která během dvou vteřin vypálí pás nábojů do hrudi prohnilého vidláka. Spoustu zábavy skýtá i výbušnina z ostnatého dráhu, která si hravě poradí s celou smečkou zuřivých psů, ale poslouží i jako bleskurychlý zátaras vstupu do stodoly.

Magnus Larbrant ve svém komentáři zdůrazňuje důležitost zvuků, na kterých Hunt: Showdown v podstatě stojí a padá. Každá týmová dvojice na mapě totiž řeší ten samý úkol jako vy – hledá tři stopy, aby mohla konečně sejmout pavouka a odnést si trofej. A logicky nejsou na vaší straně, proto si musíte dávat obrovský pozor, abyste neprozradili svou pozici a neupozornili tak ostatní na správnou cestu. Zároveň je dobré naslouchat zvukům okolí.

Nejde jen o výstřely, jejichž ozvěna se krásně line zalesněnou krajinou. Pozor si musíte dát na hejna ptáků poklidně si hodujících na mršinách, na kvokající slepice na statku, na všudypřítomné psy nebo dokonce na trpícího koně. Vlastní chybou totiž nepřivoláte jen protivníky, ale i spoustu nemrtvých, se kterými se tiše jen tak nevypořádáte.

Když už pak dojde na likvidování pavouka, nastává otázka: „Pustíme se do toho sami, nebo počkáme, až přiběhne jiný tým, zabije ho, my pak zabijeme je a shrábneme odměnu bez práce?“ Ve videu se rozhodli jít po hlavě do temné stodoly a pavouka po chvilce zběsilého tanečku zneškodnili. Jenže návrat jeho ďábelské duše za brány pekelné nějakou dobu trvá. Dobu, po kterou se bráníte zuby nehty před chamtivostí ostatních týmů.

zdroj: Archiv

Pokud se vám podaří vytrvat a získat zaslouženou nechutnou trofej, není ještě vyhráno. Musíte totiž doběhnout k východu z mapy. A v tu chvíli se ze hry stává klasický mód Capture the Flag, kdy po vás jde naprosto každý. Vaše prohra přitom nastává až smrtí obou hráčů, protože když padne jen jeden, druhý ho může po vzoru Gears of War postavit na nohy.

Zprvu jsem se obával, jak bude Hunt: Showdown za světla fungovat. Rozhodně není děsivý, ale třeba minulá Need for Speed mě osobně dokázala, že hrát jednu hru od začátku do konce v noci, zas tak zábavné není. Denní světlo je čas od času příjemným zpestřením.

Nejnovější články