Hororový efekt zde nestojí na monstrech, která vás honí a která musíte zastřelit nebo se před nimi schovat. Vše se tady netočí kolem přežití, ale spíš kolem plíživého, roztříštěného strachu, na nějž je velmi těžké zaostřit. Jde o koncept, jenž vývojáři označují jako „skrytou hrůzu“. Něco je špatně, ovšem vy tak docela nevíte, co to je. Ptáte se: „Proč se bojím?“, což nic nemění na tom, že se bojíte. Následně dochází ke katarzi, k vypuštění emocí, ke zbavení se obav a fobií, o nichž jste ani nevěděli, že je máte.
zdroj: Archiv
Všechno to zní náramně promyšleně a psychologicky. Zároveň to ale znamená, že Observer se nebude hrát tak snadno. Nad tím, co v cizí mysli uvidíte, se budete muset důkladně zamyslet, protože tam nic není náhodou. Všechno je symbol, od lžičky na stole až po zvláštní siluetu za oknem. A když si k tomuhle dumání připočtete ještě filozofické otázky o tom, zda je opravdu v pořádku někomu vniknout do hlavy a „mentálně ho znásilnit“, otvírá se před vámi temný svět plný znepokojivého potenciálu.
Pokud vám tenhle přístup k hororu něco připomíná, není divu – zvlášť pokud jste hráli Layers of Fear, předchozí projekt studia s nepříliš hrozivým jménem Bloober Team. Tehdy šlo o průzkum mysli umělce na hranici šílenství a o překročení téhle mety. Observer na to jde trošku jinak, když se ptá, kde leží hranice lidství. Když vám někdo vleze do hlavy, je vámi, použije vaše vzpomínky, myšlenky a fantazii proti vám, nakolik zůstáváte sami sebou?
Hrabání v myšlenkách zločinců i obětí začne ještě letos na PC, Xbox One i PlayStation 4. Já se mu asi vyhnu, ale pokud jste psychicky odolnější vůči podkožním instrumentům a máte chuť na netradiční hororový zážitek, Observer by mohl být něco pro vás.
