Když píšeme konec první série, znamená to, že se chceme k téhle hře za pár měsíců ještě vrátit. A pokud se to dnes nějak katastrofálně nepokazí, tak i k těmto uloženým pozicím. Ostatně, začalo se nám konečně dařit a expanze v minulém dílu udělala z Čech evropskou mocnost, s níž je třeba počítat. Samozřejmě kolem nás rostou i další silné státní útvary, ale Čechů už je tolik, že si na ně každý nemůže troufnout. A samozřejmě, jako ve všech velkých říších, i tady začínají problémy s vlastními poddanými.
Kde jsou ty časy, kdy jsme každého u svého skromného dvora znali jménem. Teď už se kolem nás intriky jen hemží a ve všech těch vazalech, aby se náš kancléř vyznal. Jediné potěšující je, že Hrabišicové jsou plodní a s trochou snahy a vražd se nám podaří postupně vyhladit Přemyslovce. Ostatně, minule jsme si ukázali, že jde zabíjet i s pomocí výbušného hnoje…
zdroj: Vlastní
Uvidíme kam dojdeme dnes, ale naše dlouhodobé plány zahrnují expanzi k moři a především reformaci slovanského náboženství, bez nějž se nemůžeme posunout do feudální éry. Na hranicích máme silná křesťanská království a pokud máme bránit víru svých otců, musíme být jejím vlajkonošem.
Perun!