Zápletka sama by vydala na horor. Hlavní hrdina je v Bílém prostoru, kde mu nic nechybí, jen jde o takové vězení. Neexistují zde stěny, jen nekonečná bílá, do které „září“ černá žárovka, dveře s klíčovou dírkou a o tom, kde je nahoře a dole vás ujišťuje studená podlaha. Zahřát se může svým laptopem, dekou, spolupracující kočkou a zabavit případně psaním do bloku.

Není divu, že je neustále rozrušený, myslí si, že je ošklivý, neví kam směřuje jeho život (ostatně, v Bílém prostoru je co si pamatuje). Když už ho sousedé pozvou na večeři, zpochybňuje jejich upřímnost, kdo by ho chtěl vidět? Prostě bezcílné přežívání, které svým způsobem nemá daleko k popisu deprese.

zdroj: Archiv

Na sklíčenosti situaci dodává, že zjevně vše, co ve hře děláte je vzpomínání. Vzpomínání na časy, které jste zapomněli, kdy jste nebyli sami v bílé místnosti, ale měli přátele. Stejně tak i vzpomínání na to, co se vlastně a stalo a jak jste se ocitli v současné situaci. Což neznamená, že ta se třeba nějak změní. Nejspíš ne. Zbývá vám jen ubíjející monotónnost života v bílé a rekonstrukce lepších časů v jiném světě.

Osmičlenný tým v čele s vývojářem, který si říká Omocat na Omori pracuje už více než dva roky. Jak se zdá, letos by měl tenhle surrealistický a poněkud depresivní výlet konečně vyjít. Jak uvidíte ve videu, nebude to nejspíše cesta pro každého, nicméně, to se původně nezdála i třeba taková Undertale a jaký titul se z ní vyklubal…