Pokud si ještě pamatujete na projekt Hunt: Horrors of the Gilded Age, možná jste trochu zmatení, a z dobrého důvodu. Tenhle přímý předchůdce z dílny stejného studia totiž připomínal spíš neimaginativní klon série Left 4 Dead a na nějaké experimentování s hororovými a multiplayerovými formáty neměl ani pomyšlení. Tvůrci ve videu vysvětlují, že rozhodnutí celou hru kompletně restartovat (a upravit podtitul, i když ten první mi tedy přijde o dost zajímavější) bylo velmi těžké, ale v konečném důsledku správné.
zdroj: Archiv
Z třetí osoby jsme se přesunuli do první, z klasické kooperace do více méně kompetitivního přístupu. To neznamená, že vaším úkolem je spustit palbu, jen co někde ve tmě zmerčíte soupeřící tým. Ve skutečnosti bude možná moudřejší neriskovat, soustředit se na bezpečný průchod skrz monstry zamořenou Louisianu a doufat, že k cíli – tedy konečnému bossovi, kvůli jehož zabití se trmácíte močálem – dorazíte dřív než kdokoliv jiný.
Další chytrou taktikou může být jiné hráče sledovat, plížit se cestičkou, kterou si proklestili, a šetřit síly na závěrečnou konfrontaci. Smrtí bosse totiž kolo nekončí – úspěšní lovci musí chvíli počkat, než se zhmotní odměna, a následně s ní prchnout pryč z mapy. V tu chvíli se na ně ovšem můžou sesypat příšery i ostatní hráči, a tichá, improvizovaná spolupráce je v tu chvíli nahrazena štěkotem pušek a revolverů.
Hororový zážitek je okořeněn několika výraznými designovými elementy. Zaprvé tu často panuje neproniknutelná tma, takže klíčovým vodítkem ke zjištění přítomnosti lidí či oblud budou zvukové efekty. Prasknutí větvičky, štěkání psa, z klidu vyrušené hejno havranů… to vše způsobí, že vám začne cukat prst na spoušti kulovnice. Hlasový chat zde navíc funguje na bázi blízkosti – pokud jste příliš daleko od svého parťáka, neuslyší vás mluvit, ale všichni nedalecí nepřátelé vás můžou v klidu odposlouchávat. Jen aby tenhle prvek hráči neobcházeli pomocí TeamSpeaku.
Nevíte, kdy a na koho byste měli začít střílet a kdy naopak začnou kulky hvízdat kolem vašich uší, a k celkovému napětí přispívá ještě jedno dost odvážné rozhodnutí. Pokud vaše postava v Hunt: Showdown zemře, je nadobro pryč a vy musíte začít nanovo. Pochopitelně se vám progrese do určité míry zachová, ale i tak by ve vás permanentní smrt měla vyvolat averzi ke zbytečnému riskování. Dokonce je možné z úrovně kdykoli odejít, pokud se bojíte, že tohle kolo nepřežijete. Ostatní týmy se o tom ale nedozví, a tak je klidně možné, že se budou paranoidně plížit a schovávat, i když všichni oponenti jsou už dávno pryč.
zdroj: Archiv
Hunt vypadá na vážně potentní mix střílečky, stealthu a hororu, a jak se na hru od Cryteku sluší a patří, také moc hezky vypadá. To všechno jsou také důvody, proč si třeba takový magazín PC Gamer tuhle hru vybral jako svůj nejoblíbenější titul z celé výstavy E3, kteroužto volbu redaktoři vysvětlují v následujícím článku. Snad se příští rok ukáže, že jejich optimismus byl oprávněný.
