Vilém Dobyvatel stál na úpatí kopečka poblíž Hastings, stínil si rukou oči a naštvaně se mračil. „Co si mám počít s tou zatracenou saskou štítovou zdí, o kterou se mí rytíři rozbíjejí jako vlny o skálu?“ mumlal a bušil se pěstí do obrněného stehna. V tu chvíli mu to došlo. „Budeme dělat, že utíkáme, a jen co nás ti naivkové vyrazí pronásledovat a poruší formaci, vrhneme se na ně!“ Jak řekl, tak udělal, a jeho vojenskému géniu navíc podala pomocnou ruku náhoda. Její zrádná ruka navedla šíp přímo do oka právoplatného anglického krále Harolda Godwinsona.
Tahle modelová, byť anachronická situace (u Hastings se bojovalo v roce 1066 a Normané se objeví až na samém konci hry) dost dobře demonstruje, co od bitevních předělávek můžete čekat. Anglosasové stále ještě preferují tradiční taktiku štítové zdi, což znamená, že v pěších jednotkách téhle éry budou vojáci stát mnohem blíž u sebe a vytvoří pevnou masu, sice nepříliš pohyblivou, ale zato vynikající v obraně před všemi možnými hrozbami.
zdroj: Archiv
Zkuste si schválně čelní útok jízdou proti dobře zformované zdi. Nemáte absolutně žádnou šanci, protože koně si netroufnou najet do připravených štítů a vztyčených kopí. Místo toho zastaví, chvíli budou panikařit a pak možná krokem dojdou na dosah meče, ovšem veškerá výhoda tryskové zteče bude ztracena. Jízda se tak bude hodit daleko spíš na boční útoky nebo jiné takticky složitější manévry.
Ale co dělat pro to, aby se zeď neporušila ani při pronásledování nepřátel, jako se to stalo chudáku Haroldovi? Zkrátka svým jednotkám přikážete, aby zůstaly ve strážním módu, a ony se nehnou z místa. Budou stoicky snášet svůj osud, i kdyby jim před očima zdrhala celá nepřátelská armáda. Harold bohužel na tohle tlačítko zapomněl, což ho stálo korunu i život.
S Godwinsonovou smrtí souvisí další novinka – kritický zásah. Každý projektil i každé seknutí mečem mají šanci udělit desetinásobné poškození a pravděpodobně okamžitě zabít svůj cíl. Má to simulovat skutečný chaos bojiště, kde i obrněný rytíř může umřít napíchnutý na vidle neschopného sedláka, který měl ten den víc štěstí než rozumu. A ani váš generál se svojí spoustou životů není imunní vůči náhodnému šípu, který si najde skulinku v brnění a prorazí mu srdce.
Vývojáři jsou hodně pyšní na nové mapy při obléhání. Vytvořili 16 nových velkých bojišť v městech a vesničkách, která by měla nabízet unikátní výzvy, víc možností, kudy zaútočit a kde se bránit, a co je důležité, víc prostoru pro útočníky i obránce. V minulých Total Warech bylo běžné, že se na ulici vedle sebe nevešly více jak jedna, dvě jednotky, což poněkud limitovalo taktické možnosti. Města v Británii by měla být výrazně otevřenější.
Kromě zmiňovaných změn se mi ještě líbí nový model střetů jízdy s jízdou, v němž se jezdci a jejich koně během vteřiny po zteči nezmění v amorfní, čepelemi se ježící blob. Místo toho spousta z nich mine svůj cíl, odjede dál do pole a bude se muset otočit, aby se znovu vrhla na nepřítele, což ze záběrů ve videu působí velice uvěřitelným dojmem.
zdroj: Archiv
Jak jsem psal ze začátku, není to nic radikálního – změny ve strategické kampani rozhodně působí mnohem experimentálněji. Ale i tak to vypadá na promyšlené kroky podporující ducha doby a přidávající další kousek historické přesnosti do už tak poměrně věrného temně středověkého sandboxu. 3. květen ukáže, jak to bude fungovat dohromady v plné verzi.
