Ano, je to tak – před Alexiem či Kassandrou leží výprava do Zkamenělého chrámu plného podivně realistických soch, na jejímž konci se octnou tváří v tvář samotné Gorgoně. A zaručeně nepůjde o jediný fantasy element.

zdroj: Archiv

Otázkou zůstává, nakolik jsou nestvůry a bohové skutečné bytosti, a nakolik se jedná jen o nějaké halucinace nebo chyby v simulaci. Assassin se pořád ještě drží dějové linie v současnosti a magického přístroje Animus, a tím pádem může leccos vysvětlit jako bug, glitch, nebo třeba hack.

Kreativní ředitel hry Jonathan Dumont do problému v rozhovoru pro US Gamer moc světla nevnáší: „Jsou to malé kapsy ztracené kdesi ve světě. Máme tu něco jako pod-příběh s artefakty. Sledujete simulaci v simulaci? Co vidíte?“ Sám z toho zní, chudák, trochu zmateně. Potom ovšem dodává důležitou větičku: „Pro Alexia, Kassandru a jejich svět to je realita. Je to ale realita pro vás a to, co z onoho světa vidíte skrz Laylu?“

Upřímně řečeno bych byl o dost raději, kdyby to pro naše hrdiny a zbytek Řecka realita nebyla. Radši bych se kompletně zbavil všech sci-fi berliček, než na ně ještě vrstvit zaklínačskou fantasy nadstavbu – i když je pravda, že v univerzu, které počítá se stvořením lidské rasy technologicky pokročilými mimozemšťany, asi pro nějakou umírněnost není moc místo.

Co naplat, spolu s ostatními historickými nadšenci budu muset Medúzu přetrpět. Zbytek hráčů, zvlášť těch, co si libují v hořících mečích a tajemných relikviích, asi bude spokojený – koneckonců zlomené kopí, které hlavní hrdina či hrdinka používají jako dýku, je úlomek ráje s magickými schopnostmi.

Nakonec ještě připomínka rapidně se blížícího data vydání. Assassin’s Creed Odyssey vyjde na PC a konzolích 5. října letošního roku.